1. Nad ovocem, jež roste na stromech, se říká požehnání Bore p´ri ha-ec (Jenž stvořil ovoce stromu). Nad produkty rostoucími na zemi, např. tuřínem, zeleninou, fazolemi, kukuřicí a bylinami se říká požehnání Bore p´ri ha-adama (Jenž stvořil plod země). Za strom se označuje rostlina, která má i přes zimu větve, z nichž na jaře vyraší listy, i když jsou tenké jako na stonku lnu. Rostlinu, jejíž větve na zimu zaniknou, i když kořeny zůstanou v zemi, nelze nazvat stromem a nad jejími plody řekneme požehnání Bore p´ri ha-adama.
2. Před snězením pokrmu, který není plodem země, např. masa, ryb, mléka, sýra a před pitím jiných nápojů než víno a olivový olej říkáme požehnání Še-ha-kol nihja bi-dvaro (Jehož slovem všechno povstalo). Jud ve slově nihja by se mělo vyslovit s qamec. /1/
3. Lanýže a houby si berou živiny z vláhy země, nikoli však přímo ze země, ale ze vzduchu. Proto nejsou zařazeny mezi produkty země a říká se nad nimi Še-ha-kol.
4. Požehnání Bore p´ri ha-ec a Bore p´ri ha-adama se říkají pouze nad plody, které se mohou jíst syrové a obvykle se takto jedí. Ale je-li obvyklé jíst je pouze po tepelné úpravě, třebaže je lze jíst i syrové, pak jíme-li je za syrova, řekneme nad nimi požehnání Še-ha-kol. Nakládané ovoce a zelenina je totéž co vařený pokrm, stejně tak nasolené produkty, tedy nad kyselým zelím se řekne požehnání Bore p´ri ha-adama.
5. Nad ředkvemi se říká Bore p´ri ha-adama. Totéž nad česnekem a cibulí, jsou-li měkké a dají se jíst syrové, přestože obvykle se jedí s chlebem. Pokud jsou ale česnek či cibule velmi ostré a běžně je syrové nejíme, řekne se (jíme-li je přece jen syrové) požehnání Še-ha-kol.
6. Jestliže jíme vařené ty produkty, jež lépe chutnají syrové, řekneme požehnání Še-ha-kol. I když se vařily s masem a jejich chuť se tím zlepšila, pokud je hlavním pokrmem maso, řekne se požehnání Še-ha-kol. Jestliže však se po úpravě také staly hlavním pokrmem, tj. např. v medu či smažené v oleji, řekne se nad nimi jejich příslušné požehnání.
7. Nižší druhy ovoce, rostoucí na trnitých keřích a keřících či jiných planě rostoucích dřevinách, např. planá jablka, která se syrová jíst nedají, vyžadují požehnání Še-ha-kol, i když po vaření či konzervovaná cukrem či medem jsou poživatelná. Nad lískovými oříšky řekneme požehnání Bore p´ri ha-ec, poněvadž jsou považovány za významný druh, ačkoliv rostou divoce na keři.
8. Nad planými bylinami, jež se dají jíst syrové, se říká požehnání Še-ha-kol, i když se úpravou změní v řádný pokrm, ježto se nepovažují za plody země. Hlávkový salát a další pěstěná zelenina vyžaduje požehnání Bore p´ri ha-adama. Nad ovocem vyššího druhu, rostoucím na keřích — např. angrešt, maliny — se říká Bore p´ri ha-adama.
9. Plody, které nejsou hlavním produktem rostliny, nepovažují se za ovoce samo, ale jsou o stupeň níže; tedy jde-li o ovoce stromu, řekne se nad ním požehnání Bore p´ri ha-adama, jde-li o plod země, řekne se Še-ha-kol. Např. kaparovník má k jídlu vhodné listy s plodovitými výrůstky, dále bobule-kapary, jež jsou hlavním plodem, a také okvětí, obalující plod jako skořápka ořech a rovněž jedlé. Nad hlavním produktem — bobulemi — tedy řekneme požehnání Bore p´ri ha-ec a nad listy a okvětím Bore p´ri ha-adama. Podobně růžové plátky v medu či cukru vyžadují požehnání Bore p´ri ha-adama, poněvadž sice rostou na stromku, ale nejsou ovoce. Nad kandovanou kůrou pomeranče se řekne požehnání Bore p´ri ha-adama. Nad naloženými melounovými slupkami řekneme požehnání Še-ha-kol. Nad lusky hrášku pěstovaného na poli se řekne Še-ha-kol, přestože lusky jsou chutné i bez hrášku. Jestliže jsme je však vypěstovali v zahradě s úmyslem jíst je syrové, dokud jsou v luscích, řekneme požehnání Bore p´ri ha-adama, i když budeme jíst jen lusky samotné.
10. Nad jádry ovoce řekneme požehnání Bore p´ri ha-adama, pokud jsou sladká. Jsou-li hořká, nevyžadují žádné požehnání. Ale pokud se stanou chutnější pražením nebo jinak, řekne se nad nimi požehnání Še-ha-kol.
11. Nad malými hořkými mandlemi, pěstovanými kvůli obalující dužině, jež není hořká, by se mělo říci Bore p´ri ha-ec. Jsou-li však mandle velké, pak jádra jsou hlavním plodem, ale poněvadž jsou hořká, neříká se nad nimi požehnání. Jestliže se však opraží či jinak upraví, jsou tedy jako ovoce a pěstují se pro ten účel, řekne se nad nimi požehnání Bore p´ri ha-ec. Nad mandlemi v cukru, i když podíl cukru převyšuje objem mandlí, se řekne Bore p´ri ha-ec. Nad kalamem v cukru řekneme Še-ha-kol, protože kalamus není ovoce.
12. Nad ovocem, které nedozrálo na stromě, ale bylo uvařeno nebo konzervováno v medu, řekneme Še-ha-kol. Nad citrusem v cukru či medu řekneme požehnání Bore p´ri ha-ec.
13. Nad ovocem, které horkem spadlo se stromu dřív, než dozrálo, by se mělo říci požehnání Še-ha-kol. Podobně i nad plesnivým chlebem či lehce zkaženým jídlem. Pokud je však nepoživatelné, neřekne se žádné požehnání. Požehnání se neřekne ani nad octem, který pění, když jej vylijeme na zem. Ale pokud se smísí s vodou a je poživatelný, řekne se požehnání Še-ha-kol.
14. Některé ovoce nikdy nedozrává na stromě, ale po utržení ze stromu zraje rozloženo na slámě a pod., např. jistý druh malých hrušek. Jelikož je to jejich obvyklý způsob zrání, řekne se nad nimi požehnání Bore p´ri ha-ec.
15. Některé druhy ovoce mají v sobě šťávu, která je poživatelná, přestože plody samy nikoli. Nad touto šťávou se řekne požehnání Še-ha-kol.
16. Požehnání Bore p´ri ha-ec a Bore p´ri ha-adama se řekne pouze tehdy, jsou-li plody aspoň částečně k rozeznání. /2/ Jestliže je produkt tak rozmělněný, že je k nepoznání, např. švestková povidla nebo rozvařený hrách, řekne se nad ním Še-ha-kol. Ale když už jsme z nepozornosti řekli požehnání, které přísluší druhově, splnili jsme povinnost. Pokud se produkty jedí hlavně rozmělněné, mělo by se říci příslušné požehnání podle druhu.
17. Nad prosem, jáhlami, rýží, jež jsou uvařeny aniž ztratily vzhled (do té míry, že už by nebyly považovány za celé) /3/, říká se požehnání Bore p´ri ha-adama. Ale pokud jsou rozvařené tak, že už je nelze považovat za celé, anebo se z rozemletých upekl chléb, vznikne vážný halachický problém. Nad rýží by se podle ustanovení mělo říkat požehnání Bore minej mezonot a nad prosem Še-ha-kol. Ale není jisté, zda hebrejské slovo orez označuje rýži a dochen proso či naopak. Bohabojný člověk tedy by měl jíst pokrm z rozemleté rýže či prosa jen při pravidelném denním jídle. Avšak v případě nutnosti a nemáme-li jiný chléb, řekneme požehnání Še-ha-kol nad rýží i nad prosem /4/, a to i tam, kde je tento chléb obvyklým jídlem. /5/ Po snězení se řekne Bore nefašot rabot.
18. Nad cukrem se říká Še-ha-kol. Pokud někdo žvýká cukrovou třtinu, skořici, lékořici kvůli chuti a hmotu vyplivuje, řekne požehnání Še-ha-kol.
POZNÁMKY k 52. kpt.:
/1/ MA (204:14) a CHA zmiňují názory požadující výslovnost jud se segolem.
/2/ Komentáře vysvětlují, že dokud je ovoce celé a rozpoznatelné, říká se požehnání, jež původně přísluší danému druhu. Toto pravidlo platí i pro rozmačkané brambory, drcené datle, vločky z luštěnin apod., viz ŠA HR (202:17) a MB (202:42, 208:37). Pochybnosti jsou u bramborových lupínků, jablečné šťávy, popcornu. Většina autorit soudí, že se má říci požehnání příslušící danému druhu, kdežto jiní dávají přednost požehnání Še-ha-kol.
/3/ Požehnání Bore p´ri ha-adama se řekne, i když jsou zrna uvařená a zůstala vcelku. Když se rýže či proso uvaří natolik, že zrna se rozvaří, považují se za „rozdrcená“. Podle jednoho názoru se rýže považuje za rozdrcenou, protože se čistí a zrnka nezůstala celá, nevyžadují tedy požehnání Bore minej mezonot (viz MB 208:26).
/4/ To je názor rb. Šneura Zalmana z Ljadi v jeho Piskej sidur, avšak MB (208:25) uvádí, že se nad rýží smí říci požehnání Bore minej mezonot.
/5/ V této věci není rozporu, protože požehnání Al ha-michja se říká pouze nad pšenicí, ječmenem a produkty z nich.
