pondělí 16. července 2012

KŠA, Kapitola 55., Pořadí požehnání — co má přednost

1. Máme-li před sebou několik druhů ovoce a chceme jíst od všeho, pak přísluší-li všem druhům stejné požehnání, řekneme požehnání nad tím druhem, který máme nejraději a který nejvíc chceme jíst. /1/ Pokud máme všechny druhy stejně rádi a je mezi nimi jeden ze sedmi druhů Erec jisrael (viz kpt. 51, b. 7), řekneme požehnání nad ním, i kdyby to byla jen půlka plodu a ostatní byly celé. Není-li tam žádný ze sedmi druhů a jen jeden druh ze všech před námi je celý, řekneme požehnání nad celým. /2/ Totéž platí, jestliže chceme jíst dva druhy a každému přísluší jiné požehnání, např. Bore p´ri ha-ec a Bore p´ri ha-adama: máme-li jeden druh raději, dáme mu přednost; máme-li rádi oba druhy stejně a jeden z nich patří k sedmi druhům, pak ten má přednost, i kdyby nebyl celý; nepatří-li žádný k sedmi druhům, bude mít přednost ovoce, které je celé. Pokud jsou buď oba celé nebo oba necelé, přednost bude mít Bore p´ri ha-ec před Bore p´ri ha-adama. /3/


2. Pokud všechno ovoce patří k sedmi druhům a všechny druhy máme stejně rádi, při požehnání bude mít přednost druh, který je první zmíněn v Písmu (Dt 8:8 „země, kde roste pšenice i ječmen, vinná réva, fíkoví a granátová jablka, země olivového oleje a medu“). Verš zmiňuje dvakrát slovo erec (země); podruhé slovo přerušuje vypočítávání sedmi druhů; datle proto budou mít přednost před hrozny, protože datle jsou uvedeny na druhém místě za slovem země, zatímco hrozny (vinice) jsou za slovem erec až na třetím místě. To platí jen pro hrozny, nikoli pro víno, neboť to má zvláštní význam a požehnání nad ním má přednost před všemi druhy ovoce.

3. Přednost, která se dává sedmi druhům, se týká pouze zralého ovoce, pokud je ovoce nezralé, nemá přednost, protože Tóra nechválí nic, co je nedokonalé. Rovněž jí-li člověk ovoce sedmi druhů takovým způsobem, že je nemůže vychutnat — např. žvýká obilí — pravidlo o přednosti neplatí.

4. Je-li před námi druh, nad nímž se říká požehnání Bore p´ri ha-ec či Bore p´ri ha-adama, a rovněž druh, nad nímž se říká Še-ha-kol a chceme pojíst z obou druhů, přednost bude mít požehnání Bore p´ri ha-ec či Bore p´ri ha-adama, protože tato požehnání jsou adresnější, neboť se říkají nad určitými konkrétními druhy, kdežto Še-ha-kol se říká nad mnoha různými typy poživatin. I kdybychom měli raději to, nad čím se říká požehnání Še-ha-kol, přednost bude mít požehnání Bore p´ri ha-ec či Bore p´ri ha-adama.

5. Požehnání Bore minej mezonot má přednost před požehnáním nad vínem. Ha-moci má přednost před Bore minej mezonot. Proto o šabatech a svátcích, kdy se říká kiduš nad vínem, mají být chaly zakryty, aby nebyly „zahanbeny“ tím, že dáváme přednost vínu. Podobně i ráno, kdy po kiduši jíme moučník, má být při kiduši pečivo zakryto.


POZNÁMKY k 55. kpt.:

/1/ Rabenu Ašer vysvětluje, že výraz „který máme nejraději a který nejvíc chceme jíst“ se týká druhu, kterému člověk obecně dává přednost, i když právě nyní by dal přednost jinému (viz MHŠ 2, MB 211:11).

/2/ Když se říká stejné požehnání nad všemi druhy, pak pořadí přednosti je toto: A/ sedm druhů, jimiž je obdařena Erec jisrael, B/ ovoce, které je celé, C/ ovoce, kterému člověk dává přednost (podle MHŠ 1,2, MB 211:35).

/3/ MB (tamtéž) uvádí, že Bore p´ri ha-ec by se mělo vždy říkat před Bore p´ri ha-adama.