1. Každé ráno říkáme několik požehnání, jimiž děkujeme B~hu za jeho stálou laskavost k nám. Tato požehnání se nazývají Birchot ha~šachar (ranní požehnání). Byla ustavena našimi moudrými, aby v nás utvrdila vědomí, že všechno, co máme, je od B~ha. Když říkáme Birchot ha~šachar, uvědomujeme si, že náš život, role v něm, předvídavost i další schopnosti a vlastnosti jsou dary nebes.
Když se člověk zamyslí nad životem, uvědomí si, jak moc by měl děkovat svému Tvůrci za spoustu dobra, jehož se mu dostává. Birchot ha~šachar jsou výrazem této vděčnosti B~hu.
2. Moudří stanovili, že požehnání se mají říkat předtím, než budeme užívat různých potěšení, jež nám svět nabízí. „Člověk má zakázáno užívat radostí tohoto světa bez toho, že by nejdříve řekl požehnání. Kdo užívá radostí tohoto světa, aniž řekl požehnání, je jako ten, kdo zneužije svatý předmět k nepatřičnému účelu.“ (Berachot 35a). Ježto všechno ve světě náleží B~hu, vzít si něco pro svou osobní potřebu a neříci požehnání je jako zpronevěřit posvátnou věc. Ale když řekneme požehnání, máme dovoleno mít z věci užitek.
Text Birchot ha~šachar
Text Birchot ha~šachar je v siduru uveden před šacharitem. Doporučuje se prostudovat následující body s otevřeným sidurem:
3. Birchot ha~šachar začínají požehnáním Al netilat jadajim (Jenž nám nařídil umývání rukou). Po něm následuje požehnání Ašer jacar (Jenž jsi utvořil člověka v moudrosti), jímž děkujeme B~hu za stvoření svého těla, a dále Elokaj nešama (B~že můj, duše, kterou jsi mi dal), jímž děkujeme B~hu za stvoření své duše. V požehnání Elokaj nešama by se měla udělat malá odmlka za prvním slovem Elokaj.
4. Pak se říkají požehnání počínaje Ašer natan la~sechvi (Jenž dává srdci ~ nebo kohoutu ~ smysl rozlišit) až po Ha~gomel chasadim (Jenž konáš milosrdné skutky.)
5. Na požehnání Ha~ma´avir šejna (Jenž snímáš spánek) by se nemělo odpovídat Amen, protože za součást požehnání se pokládá i následující odstavec.
Jestliže člověk nemá čisté ruce (tj. když se dotkl těla, bot atd.), nesmí říkat požehnání ani pasáže obsahující slova Tóry či B~ží jména, jak bude vysvětleno v kpt. 4, bodech 11~12.
Birchot ha~Tora (požehnání nad Tórou)
6. Každé ráno říkáme spolu s Birchot ha~šachar i Birchot ha~Tora.
Studium Tóry je základem zachovávání micvot. Studiem člověk poznává svého Tvůrce a učí se, jak zachovávat Jeho micvot. Proto povinnost studovat Tóru trvá celý život, jak řekl B~h Jehošuovi: „Rozjímej nad ní (Tórou) ve dne v noci“. (Joz 1: 8) Odměna za studium Tóry je mimořádně velká. Naši moudří říkají, že „studium Tóry je jako všechny ostatní (micvot) dohromady“. (Mišna Pe´a 1:1)
7. Birchot ha~Tora vyjadřují, jak velký význam má toraické studium. Tato požehnání nutno říkat soustředěně, s pocitem radosti, neboť děkujeme B~hu za to, že ze všech národů si právě nás vybral za svůj vyvolený lid a nám dal Svou Tóru.
Dokud neřekneme tato požehnání, nesmíme studovat Tóru (to platí pro všechny svaté věci). Kdo chce studovat brzy ráno ještě před šacharitem, měl by předtím, než začne studovat, říci Birchot ha~Tora.
8. Birchot ha~Tora se skládají ze tří částí. Nejdříve děkujeme B~hu za to, že nám přikázal studovat Tóru (la~asok b´divrej Tora), pak se modlíme, aby pro nás bylo toraické studium příjemné a abychom si my i naši potomci zasloužili studovat Tóru pro ni samu (v´ha~arev na). Nakonec děkujeme B~hu, že si ze všech národů zvolil nás a dal nám svou Tóru (ašer bachar banu).
Mišna berura doporučuje rodičům, ať se trvale modlí k B~hu o to, aby se z jejich dětí stali toraičtí studenti a spravedliví lidé s dobrými charakterovými vlastnostmi. Toto by měli mít na mysli při modlitbě Ahava raba (velikou láskou sis nás zamiloval), jež předchází Šma, i při Birchot ha~Tora, když říkají slova v´nihje anachnu v´ce´eca´ejnu (abychom my i naši potomci) a také při U´va l´cijon goel (přijde vykupitel na Sion), když říkají slova l´ma´an lo niga larik v´lo neiled la~behala (abychom se nenamáhali nadarmo a nerodili pro náhlý zánik). Rodiče by se měli modlit, aby jejich děti byly úspěšné ve studiu Tóry i v duchovním snažení.
9. Hned po Birchot ha~Tora vykonáme micvu studia Tóry odříkáním Birkat kohanim (kněžské požehnání, Nu 6:24~26) a oddílu z Mišny; v siduru jsou uvedeny hned za Birchot ha~Tora.
Kdo zůstal vzhůru celou noc
10. Jsou rozdílné halachické názory na to, jak má říkat požehnání Al netilat jadajim, Elokaj nešama, Ha~ma´avir šejna a Birchot ha~Tora ten, kdo v noci nespal.
Mišna berura uvádí tento postup:
Před šacharitem vykoná tělesnou potřebu, umyje se, pak vykoná netilat jadajim a řekne požehnání Al netilat jadajim a Ašer jacar. Pokud nemusel použít záchodu, měl by naslouchat někomu, kdo v noci spal a odříkává tato požehnání, a odpovědět na ně Amen. Oba ~ jak ten, kdo požehnání říká, tak naslouchající ~ přitom budou mít na mysli, že nasloucháním se splní povinnost požehnání. Naslouchající pak odpoví Amen.
Požehnání Elokaj nešama a Ha~ma´avir šejna by neměl říkat sám, ale naslouchat někomu, kdo je říká. Ten, kdo požehnání říká i naslouchající budou mít na mysli, že nasloucháním se splní povinnost požehnání. Naslouchající odpoví Amen.
Bude naslouchat někomu, kdo říká Birchot ha~Tora a oba to budou dělat s úmyslem, že nasloucháním se splní povinnost požehnání. Naslouchající odpoví Amen a poté odříká verše uvedené v bodu 9, aby po Birchot ha~Tora vykonal micvu studovat Tóru.
Jestliže někdo spal přes den (a spal „šejnat keva“, tj. tak, jak se obvykle spí v noci) a pak následující noc zůstal vzhůru, smí ráno říkat Birchot ha~Tora.
Muž, který má na sobě cicit přes noc, ať spal či nespal, neměl by ráno říkat požehnání nad cicit, ale zahalí se do
talitu gadol a řekne požehnání cicit nad ním, s úmyslem obsáhnout tímto požehnáním i talit katan.
Ostatní Birchot ha~šachar říká i osoba, která byla vzhůru celou noc.
Kdo neřekl Birchot ha~šachar před šacharitem
11. Kdo neřekl Birchot ha~šachar před šacharitem, smí je odříkat po šacharitu. Výjimku tvoří požehnání Al netilat jadajim, Elokaj nešama a Birchot ha~Tora. Ježto je pochybnost, zda se tato požehnání mohou říkat po šacharitu, měla by se vždy říci před šacharitem.
Požehnání Ašer jacar (Jenž utvořil člověka v moudrosti) během dne
12. Pokaždé, když jdeme na toaletu, umyjeme si ruce vodou a řekneme požehnání Ašer jacar. Neměli bychom říkat požehnání Al netilat jadajim po umytí rukou. Při použití toalety by se člověk neměl obnažovat víc, než je nezbytné.
13. Ruce bychom si měli mýt mimo toaletu. Není~li to možné, umyjeme si ruce na toaletě a osušíme je venku.
Po vyjití z toalety bychom si vždy měli umýt ruce, i když jsme nepoužili záchodu.
14. Požehnáním Ašer jacar děkujeme B~hu, jenž stvořil lidské tělo s nesmírnou moudrostí a udržuje všechny tělesné orgány funkční; neboť kdyby jediný z nich nefungoval řádně, člověk by nemohl dál žít. Jen díky milosti B~ha, „Jenž uzdravuje tělo a divuplně tvoří“, můžeme vůbec existovat. Text požehnání je v siduru mezi Birchot ha~šachar.
