Záznam Selichot

Jak jste jistě všichni zaregistrovali, jsme v období, kdy konáme selichot - je na nás, abychom podle tradice prošli důkladným procesem smíření, sebezpytování a připravili se na Jom Kipur. I když v české židovské komunitě je toto období spíše tiše ignorováno a lidé se sejdou na jedno čtení těsně před Jom kipur, jsou i takové komunity, kde jsou selichot velmi silně prožívány a není nic neobvyklého vidět na ulicích muže v objetí a vyříkávat si všechny spory.

Protože Sfaradim komunita koná tyto selichot velmi pečlivě a hlavně již druhým týdnem, rozhodl jsem se pro Vás připravit tři čtvrtě hodinový záznam minjanu z pražské Shuvy Israel.

Doufám, že si záznam alespoň trochu užijete a vykonáte to málo pro vlastní očistu, se zvukem shofaru. V selichot se střídá hlasité čtení s tichým, pomlky v záznamu záměrně ponecháváme.



Přímý link na záznam: [ www.agadah.com/613/selichot_28.8.2012.mp3 ]

ŠH, Kapitola 30 ~ Chanuka Chanukový zázrak

1. Osm dní Chanuky začíná dvacátého pátého kislevu.

Rambam vysvětluje důvod svátku:

V době 2. Chrámu řečtí králové vydávali dekrety proti Židům, s cílem vymýtit jejich náboženství. Židům nebylo dovoleno studovat Tóru a zachovávat micvot, byl jim brán jejich majetek i jejich dcery. Vstoupili do jejich Chrámu, pobořili jeho hradby, znesvětili posvátné části. Židé byli od nich velmi utiskováni, až se B~h našich otců nad nimi slitoval a zachránil je. Synové chašmonejských velekněží povstali, pobili Řeky a vysvobodili Židy z jejich područí. Ustanovili si krále z kněží, takže na více než dvě sta let se vrátilo do Izraele království, až do zničení 2. Chrámu. 

Bylo to dvacátého pátého kislevu, kdy Židé povstali a zničili své nepřátele. Když vešli do Chrámu, našli tam jen jedinou nádobku čistého oleje, dostačující na jediný den. Když zapálili chrámovou menoru, olej v ní hořel osm dní, dokud nepřipravili čistý olej. 

Moudří té doby tedy stanovili, že počínaje dvacátým pátým kislevem bude osm dní radosti a chvály. Každý večer těchto osmi dní se u vchodu domů zapálí svíce, aby hlásaly zázrak. Tyto dny jsou nazvány Chanuka. (Hilchot Chanuka 3:1~3)

ŠH, Kapitola 29 ~ Sukot, Šemini aceret a Simchat Tora

1. Svátek Sukot trvá sedm dní, od patnáctého do dvacátého prvního tišri.

První den Sukot je jom tov. Zachovávají se všechny halachot uvedené v kpt. 22, včetně zákazu práce. Mimo Izrael jsou šestnáctý a dvacátý třetí tišri druhý den jom tov. Prostřední dny svátku ~ chol ha~moe´ed ~ jsou v Izraeli šestnáctý až dvacátý první tišri (mimo Izrael sedmnáctý až dvacátý první tišri). Halachot pro chol ha~mo´ed viz body 52~58, halachot k Šemini aceret a Simchat Tora viz body 63~69.

ŠH, Kapitola 28 ~ Jom kipur (Den smíření)

1. Jom kipur (desátý tišri) je svatý den určený k duchovnímu pozvednutí a přiblížení B~hu. Bohoslužby Jom kipur zdůrazňují povinnost vykonat tšuvu a vrátit se k životu svědomitého zachovávání micvot, poctivosti a čistoty srdce.

Svatost Jom kipur je tak velká, že spolu s tšuvou může člověku dát smíření za hříchy. Specifické modlitby toho dne, říkají~li se soustředěně, mohou člověka podnítit k pokání a rozhodnutí zlepšit své skutky.

V noční i denní době Jom kipur platí zákaz práce a pět dalších zákazů (uvedených níže).

ŠH, Kapitola 27 ~ Erev Jom kipur (den před Jom kipur)

1. Den před Jom kipur (devátý tišri) je naplněn přípravami na následující svatý den.
V tento den bychom měli štědře přispět na dobročinnost. Každý by se měl zamýšlet nad stavem své duše, prozkoumat své skutky za uplynulý rok, říci si, zda náležitě zachovával Tóru a micvot a zda plnil svůj duchovní úkol. Měl by se maximálně snažit, aby odpustil všem, kdo mu způsobili bolest; získá si tím velkou zásluhu.

Někde lidé o erev Jom kipur ruší své mimovolné (nezamýšlené) sliby ~ hatarat nedarim. Podrobněji viz kpt. 24, bod 2.

ŠH, Kapitola 26 ~ Deset dní tšuvy

Micva tšuvy (pokání)

1. Prvních deset dní roku od Roš ha~šana do Jom kipur je zvlášť určeno pro micvu tšuvy.
Ačkoliv je micva napravovat své špatné skutky po celý rok, máme mnohem větší povinnost učinit to na začátku roku. V těchto dnech je B~h nablízku Svému národu a očekává, že se k Němu obrátí celým svým srdcem. O těchto dnech mluví prorok Ješajahu, když vybízí své bližní Židy: „Dotazujte se na Hospodina, dokud je možno Ho najít, volejte Ho, dokud je blízko.“ (Iz 55:6)

2. Tři stádia tšuvy

A/ Upřímná lítost nad svými špatnými skutky
B/ Zanechat jich a upřímně si umínit nikdy už v budoucnu hřích neopakovat
C/ Vyznat slovy, že člověk zhřešil

O micvě tšuvy bylo napsáno množství knih. Nejznámější jsou Rambamova Hilchot tšuva a Ša´arej tšuva, jejímž autorem je Jona Gerondi.

ŠH, Kapitola 25 ~ Halachot pro veřejné postní dny

V této kapitole se hovoří o půstu Gedalji a dalších veřejných postních dnech.

Účel postních dnů

1. Třetí tišri, desátý tevet, sedmnáctý tamuz a devátý av jsou veřejné postní dny. Tyto dny připomínají tragické události, jež dopadly na židovský národ (každá z těchto událostí je probrána v příslušné kapitole).

Zákony vztahující se k Jom kipur a Tiša b´av (jež jsou přísnější než zákony ostatních veřejných postů) jsou uvedeny v kapitolách 27, 28 a 35.

Ta´anit Ester (půst Esteřin) je třináctého adaru. Toho dne v době Mordechaje a Ester bojovali Židé proti svým nepřátelům. Poté, co se postili a vykonali tšuvu, byli s B~ží pomocí zachráněni. Od těch dob je třináctý adar dnem půstu a niterného sebezkoumání.

ŠH, Kapitola 24 ~ Roš ha~šana (Den soudu)

Erev Roš ha~šana (den před Roš ha~šana)

1. Erev Roš ha~šana, dvacátý devátý elul, je poslední den roku. Je obzvlášť důležité konat ten den dobré skutky a kát se. Upřímná tšuva může napravit dřívější hříchy a pomoci člověku, aby se na konci roku cítil duchovně povznesen a blízký B~hu. Také ho připravuje na nadcházející Dny soudu ~ Roš ha~šana a Deset dnů tšuvy.

Erev Roš ha~šana bychom měli strávit studiem Tóry a pokáním za své špatné konání. Někdo se o erev Roš ha~šana postí až do minchy.

2. Ráno o erev Roš ha~šana se čte větší počet selichot (kajícných modliteb). O čtení selichot v měsíci elulu viz kpt. 35, bod 36.

ŠH, Kapitola 23 ~ Halachot roš chodeš (začátku lunárního měsíce)

Židovský rok

1. Židovský rok má dvanáct měsíců. Měsíce se řídí novoluním, začínají při novém objevení měsíce. Lunární měsíc ~ tj. doba od jednoho novoluní k druhému ~ je dvacet devět dní, dvanáct hodin, čtyřicet čtyři minut a tři a jednu třetinu sekundy (0,734 hod). Některé měsíce tedy mají třicet dní a některé dvacet devět.

Měsíce tišri, švat, nisan, sivan a av mají vždy třicet dní. Tevet, adar (v nepřestupném roce), ijar, tamuz a elul mají vždy dvacet devět dní. Chešvan a kislev mají v některých rocích oba dvacet devět dní, v jiných oba třicet dní a v některých letech má chešvan dvacet devět dní a kislev třicet dní.

ŠH, Kapitola 22 ~ Halachot jom tov

Data svátků

1. Zákony v této kapitole se vztahují k těmto jamim tovim:

• Roš ha~šana, který začíná prvního a druhého tišri.
• Sukot, který začíná patnáctého tišri (šestnáctého až dvacátého prvního tišri jsou chol ha~moed Sukot, prostřední dny svátku).
• Šemini aceret (nazývaný také Simchat Tora), který začíná dvacátého druhého tišri.
• Pesach, který začíná patnáctého nisanu (šestnáctého až dvacátého nisanu jsou chol ha~moed Pesach, prostřední dny svátku).
• Šavuot, který začíná šestého sivanu.

Halachot, které se vztahují k Jom kipur, se liší od halachot pro ostatní jamim tovim a jsou uvedeny v kpt. 28. Halachot, které se týkají druhého dne jom tov, který se zachovává mimo Izrael, jsou uvedeny v bodu 2.

ŠH, Úvod k IV. části

Následující kapitoly pojednávají o zákonech a zvycích svátků, roš chodeš (začátku lunárního měsíce), různých postních a dalších mimořádných dnů. Nejdříve jsou uvedeny obecné halachot, platící pro každý svátek (jom tov) a roš chodeš. Poté je každý jom tov probrán zevrubněji.

Každý by měl halachot pro konkrétní jom tov studovat v týdnech před začátkem svátku i o svátku samotném. Měl by se poučit o specifickém významu svátku a pochopit souvislosti, aby dosáhl hlubšího a obsažnějšího zachovávání jom tov. Existuje mnoho dostupných knih k tomuto tématu.

K dispozici jsou roční halachické kalendáře, v nichž je uvedeno čtení z Tóry pro každý šabat i jom tov, specifické micvot každého jom tov a další informace. Mnoho synagog vyvěšuje tyto informace na nástěnku. Je dobré číst je, abychom se dověděli další užitečné podrobnosti o těchto mimořádných dnech židovského roku.

ŠH, Kapitola 19 ~ Moca'ej šabat (sobotní večer, kdy šabat končí)

1. Šabat končí o cet ha~kochavim (když se na obloze objeví tři malé hvězdičky blízko sebe). Přesný čas se liší místo od místa, bývá většinou uveden v židovském kalendáři pro různá města. Před tímto časem a dokud člověk neřekne hamavdil bejn kodeš l´chol, nesmí se zabývat prací, která je zakázána o šabatu.

Časová tabulka cet ha~kochavim:

Doporučujeme pro praktické využití program Kaluach nebo online Kaluach. Viz. kapitola 5, bod 25.

Ma´ariv o moca´ej šabat

2. Po cet ha~kochavim se říká všednodenní ma´ariv. (Halachot pro ma´ariv viz kpt. 9).

3. V Amidě se vkládá do požehnání Ata chonen vsuvka Ata chonantanu (ozdobil jsi nás). V ní se mluví o odlišení svatého a všedního: „Oddělil jsi svaté od všedního, světlo od tmy, Izrael od ostatních národů, sedmý den od šesti pracovních.“

ŠH, Kapitola 18 ~ Šabatový den

Šacharit o šabatu

1. Šabatový šacharit se přídavnými modlitbami liší od šacharitu, který říkáme během týdne. K Pesukej d´zimra jsou přidány další části z Tehilim. Před Jištabach se říká Nišmat kol chaj, touto modlitbou děkujeme B~hu a chválíme Jeho nesmírnou laskavost k nám i k celému světu.
O tom, jak postupovat, když někdo přijde do synagogy a shromáždění již odříkává Pesukej d´zimra, viz kpt. 7, body 10~14.

K prvnímu požehnání před kriat Šma jsou připojeny různé verše vztahující se k šabatu.

Šabatová Amida se rovněž odlišuje od Amidy v ostatních dnech, jak bylo uvedeno v kpt. 17, bodu 5. Halacha pro toho, kdo se splete při šabatové Amidě, je uvedena v kpt. 17, bodu 6.

ŠH, Kapitola 17 ~ Páteční večer

Kabalat šabat (vítání šabatu)

1. Večerní šabatovou bohoslužbu zahajuje kabalat šabat. Sestává z vybraných žalmů, písně Lecha dodi (složil ji kabalista rabi Šlomo HaLevy Alkabec v 16. st. v Safedu) a dalších modliteb.

Když se slunce sklání k západu, obec přivítá šabat žalmem Mizmor šir l´jom ha~šabat a dalšími částmi z Tehilim, začleněnými do kabalat šabat. Kabalat šabat by se mělo říkat včas a obec by neměla čekat na opozdilce.

Je žádoucí, abychom přišli do synagogy včas a říkali kabalat šabat se shromážděním. Před kabalat šabat se musíme v příslušném čase pomodlit minchu.

2. Po závěrečných slovech Lecha dodi (bo´i kala) či započetí žalmu Mizmor šir l´jom ha~šabat se už nesmí vykonávat činnosti, jež jsou o šabatu zakázané. To platí, i když slunce dosud nezapadlo. Toto zastavení práce před začátkem šabatu se nazývá tosefet šabat, jak uvedeno v kpt. 16, bod 18.

ŠH, Kapitola 16 ~ Příprava na šabat a zapalování svící

Celková příprava

1. V pátek se připravujeme na šabat. Příprava na šabat se podobá přípravám před příchodem vzácného hosta.

„Nazveš~li šabat rozkoší a svatý den Hospodinův přeslavný.“ (Iz 58:13) Micva ctít šabat platí pro každého. I když někde všechny přípravy vykoná rodina a personál, měl by i muž sám připravit aspoň jednu věc na šabat.

2. Je zvláštní micva nakoupit věci pro šabat v pátek brzy ráno. Je to odvozeno ze způsobu, jímž Izraelcům padala mana v sinajské poušti. Tóra říká, že v pátek vždy spadlo dvojnásobné množství many, na pátek i šabat; „když budou (Izraelité) připravovat, co přinesou, ať je toho šestý den dvakrát tolik“. (Ex 16:5) Že mana padala brzy ráno, víme z verše „sbírali to (manu) časně ráno“. (Ex 16:21)
Avšak potraviny vyžadující delší přípravu by se měly koupit už ve čtvrtek. V zimě, kdy jsou dni krátké, je lépe nakoupit ve čtvrtek.

ŠH, Úvod k III. části

Svatý řekl Mošemu: „Mám ve Své pokladnici nádherný dar, zvaný šabat a chci jej darovat Izraeli.“ (Šabat 10b)

B~h požehnal šabat a prohlásil jej za svatý. To je odvozeno z verše (Gn 2:3) „a B~h požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré Své stvořitelské dílo“. Zachováváním šabatu dáváme najevo svou víru v B~ha, Jenž stvořil nebesa a zemi. Jako B~h stvořil svět v šesti dnech a odpočíval sedmý, i my sedmého dne odpočíváme od práce. Je to odvozeno z verše: „Ať tedy Izraelci dbají na den odpočinku a dodržují jej po všechna svá pokolení jako věčnou smlouvu. To je provždy platné znamení mezi mnou a dětmi Izraele. V šesti dnech totiž učinil B~h nebe a zemi, ale sedmého dne odpočinul a oddechl si.“ (Ex 31:16~17)

Šabat je rovněž připomínkou Exodu z Egypta. To je odvozeno z verše (Dt 5:15) „pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj B~h odtud vyvedl pevnou rukou a vztaženou paží. Proto ti přikázal Hospodin, tvůj B~h dodržovat den šabatu.“ Exodem z Egypta jsme přestali být národem otroků a stali jsme se národem svobodných lidí, národem B~žím.