B~h požehnal šabat a prohlásil jej za svatý. To je odvozeno z verše (Gn 2:3) „a B~h požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré Své stvořitelské dílo“. Zachováváním šabatu dáváme najevo svou víru v B~ha, Jenž stvořil nebesa a zemi. Jako B~h stvořil svět v šesti dnech a odpočíval sedmý, i my sedmého dne odpočíváme od práce. Je to odvozeno z verše: „Ať tedy Izraelci dbají na den odpočinku a dodržují jej po všechna svá pokolení jako věčnou smlouvu. To je provždy platné znamení mezi mnou a dětmi Izraele. V šesti dnech totiž učinil B~h nebe a zemi, ale sedmého dne odpočinul a oddechl si.“ (Ex 31:16~17)
Šabat je rovněž připomínkou Exodu z Egypta. To je odvozeno z verše (Dt 5:15) „pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj B~h odtud vyvedl pevnou rukou a vztaženou paží. Proto ti přikázal Hospodin, tvůj B~h dodržovat den šabatu.“ Exodem z Egypta jsme přestali být národem otroků a stali jsme se národem svobodných lidí, národem B~žím.
Exodus z Egypta je jedním z pevných základů naší víry v B~ha. Zachovávání šabatu je projevem naší svobody, jíž jsme nabyli Exodem i vyjádřením naší víry a oddanosti B~hu, Jenž nás vyvedl z otroctví do svobody a dal nám Svou Tóru.
Odpočinek a svatost
Šabat není pouhá příležitost k fyzickému odpočinku; je to mimořádný, posvátný den, který využíváme k duchovní inspiraci. V šabatové modlitbě mincha říkáme:
Krásu velikosti, korunu spásy a den odpočinku jsi dal svému lidu. Avraham by se radoval, Jicchak jásal a Jakov a jeho synové budou v něm odpočívat, v lásce a štědrosti, v pravdě a víře, míru a klidu a tichosti a bezpečí, dokonalý odpočinek, v němž nalézáš zalíbení. Ať Tvé děti poznají a vědí, že od Tebe pochází jejich odpočinek, a skrze svůj odpočinek budou posvěcovat Tvé jméno.Šabat má moc odpoutat nás od každodenních záležitostí. To nám umožní povznést se nad běžnou atmosféru ostatních šesti dní týdne a procítit duchovnost sedmého dne ~ zakusit „odpočinek a klid k věčnému životu“ (z Birkat ha~mazon pro šabat). Tomu, kdo zachovává šabat opravdově, rozzšíří se spiritualita a zvláštní charakter šabatových modliteb a jídel i do ostatních dní týdne. Šabat se mu stane pramenem inspirace a svatosti ve dnech, jež šabatu předcházejí a jež po něm následují.
Šabat má své vlastní micvot a modlitby. Následující kapitoly se zabývají micvot, modlitbami a slavnostními šabatovými jídly. Poté jsou vysvětleny zákony činností, o šabatu zakázaných.
