1. „Hospodinova je země se vším, co je na ní.“ (Ž 24:1) Všechno, co existuje na světě, patří B~hu. Člověk smí B~žího světa užívat, ale nejdřív musí říci požehnání. Říci požehnání je jako požádat B~ha o dovolení mít užitek z toho, co B~h stvořil.
Naši moudří učí: „Nikdo nesmí mít prospěch z tohoto světa, dokud nejdříve neřekne požehnání, jinak je jako ten, kdo zneužije svatý předmět k nepatřičnému účelu.“ (Berachot 35a) Lidem je dovoleno užívat a těšit se z různých věcí, jež v tomto světě existují, jen když řeknou požehnání. Do této kategorie patří birchot ha~nehenin.
Pronesením požehnání vyjadřujeme svou vděčnost B~hu, Jenž nás obdařuje svou dobrotou. Také chválíme B~ha, že stvořil něco, z čeho máme potěšení.
Požehnáním se v nás ukotví vědomí, že všechno náleží B~hu a to, co máme, máme díky Jeho laskavosti. Ten, kdo říká požehnání s patřičnou kavanou, získá hlubší víru v B~ha a silnější vědomí B~ží prozřetelnosti.
Zákony vztahující se k birchot ha~nehenin
2. Požehnání musíme říci před jídlem a pitím, bez ohledu na to, jak malé množství sníme či vypijeme. Při požehnání držíme jídlo či pití v pravé ruce. Kdo je levák, drží je v levé ruce.
Mezi požehnáním a snězením pokrmu, nad nímž se řeklo požehnání, by neměla být pauza. Jestliže někdo udělal přestávku, ale nemluvil, nemusí požehnání opakovat, pokud neodvrátil pozornost od jídla. Jestliže však hovořil o něčem, co se netýkalo jídla, které se chystal sníst, musí požehnání zopakovat.
3. Pro různé druhy pokrmů jsou různá požehnání. Uvádíme nejčastější z birchot ha~nehenin:
Bore minej mezonot (Jenž stvořil různé druhy potravy) se říká nad pokrmy z pěti druhů obilovin (kromě chleba), např. nad koláči, piškotem, bábovkou, nudlemi, oplatky, sušenkami atd. K pěti druhům obilovin patří pšenice, žito, ječmen, oves a špalda.
Bore minej mezonot se říká také před snězením rýže (tady je třeba zdůraznit, že požehnání po snězení rýže je Bore nefašot, nikoliv Me´ejn šaloš, které obvykle následuje po Minej mezonot. Více o požehnání Me´ejn šaloš v kpt. 14, bod 2~4.
Bore peri ha~gafen (Jenž stvořil plody vinné révy) se říká před pitím vína. Vzhledem k svému významu má víno své vlastní požehnání.
Bore peri ha~ec (Jenž stvořil ovoce stromů) se říká nad ovocem, které vyrostlo na stromech.
Bore peri ha~adama (Jenž stvořil plody země) říkáme nad zeleninou a ovocem, které vyrostly přímo ze země, např. meloun vodní a cukrový či jahody. Toto požehnání se říká také nad banány.
Še~ha~kol nihja bidvaro (Jehož slovem vše povstává) se říká nad pokrmy, které nevyrostly ze země, např. sýr, vejce, ryba, maso, a také nad nápoji, včetně šťáv z ovoce a zeleniny.
Požehnání nad vůněmi
4. Než vdechneme příjemnou vůni, musíme říci některé z následujících požehnání:
Před přičichnutím k vůni bylin a květů Bore isvej besamim (Jenž stvořil vonné byliny).
Než přičichneme k vonícím dřevinám ~ stromům, keřům či jejich květům, řekneme Bore acej besamim (Jenž stvořil vonné stromy).
Před přičichnutím k vůni ovoce se říká Ha~noten rejach tov ba~perot (Jenž dal příjemnou vůni plodům).
Pokud vůně nespadá do žádné z výše uvedených kategorií, řekneme Bore minej vesamim (Jenž stvořil různé druhy vůní).
Když někdo omylem řekne Bore minej vesamim nad vůní, jež vyžaduje jiné požehnání, splnil povinnost a nemusí říci správné požehnání.
Které požehnání má přednost
5. Když někdo chce sníst několik pokrmů se stejným požehnáním, existuje určité pořadí, nad čím požehnání říci. Základní pravidla:
Požehnání nad některým druhem plodů země izraelské má přednost před vším ostatním ovocem. Pokud chce někdo sníst několik těchto druhů, požehnání nad nimi má toto pořadí: olivy, datle, hrozny, fíky a granátová jablka.
Lépe je říci požehnání nad celkem než nad odkrojenou částí (i když má člověk raději ten druh ovoce, které je odkrojené a i když odkrojený kus je větší).
Raději bychom měli říci požehnání nad tím, co je větší, než nad menším.
Lépe je říci požehnání nad tím, čemu obvykle dáváme přednost, než nad tím, co máme rádi méně. Má~li člověk rád všechno stejně, řekne požehnání nad tím, čemu dává přednost v té chvíli.
Chce~li někdo jíst pokrmy vyžadující různá požehnání, měl by tato požehnání říci v následujícím pořadí (i když je mezi nimi pokrm ze sedmi druhů Erec jisrael a obvykle mu dává přednost): Ha~moci, Bore minej mezonot, Bore peri ha~gafen, Bore peri ha~ec či Bore peri ha~adama a Še~ha~kol nihja bidvaro.
Když chceme jíst něco, co vyžaduje požehnání Bore peri ha~ec a Bore peri ha~adama, řekneme požehnání nad druhem, kterému obvykle dáváme přednost, pokud mu dáváme přednost i v dané chvíli. Jestliže někdo má rád obojí stejně a jeden z druhů před ním patří k sedmi druhům Erec jisrael, řekne požehnání nad ním. Pokud má rád obojí stejně a oba druhy patří nebo naopak žádný z nich nepatří k sedmi druhům Erec jisrael, řekne jako první požehnání Bore peri ha~ec.
Tyto halachot jsou podrobněji rozvedeny v Šulchan aruch, část Orach chajim, oddíl 211.
Chybná požehnání
6. Pokud někdo řekl nad jídlem nesprávné požehnání, správné požehnání buď řekne nebo neřekne, podle toho, jaké požehnání řekl předtím.
Nejčastější chyby:
Bore peri ha~adama nad ovocem, které vyrostlo na stromě. V tom případě nemusí říci požehnání Bore peri ha~ec, protože stromy rostou ze země.
Bore peri ha~ec nad zeleninou. V tomto případě musí říci správné Bore peri ha~adama.
Jestliže někdo řekl Še~ha~kol nad jakýmkoli druhem jídla, včetně vína a chleba, nemusí říkat správné požehnání.
Kdy se vyžaduje požehnání před užitím léku
7. Když někdo užívá lék nebo jí a pije něco pouze ze zdravotních / léčebných důvodů:
Požehnání nad tím se řekne, když lék či jídlo má příjemnou chuť. Pokud člověk spolkl k´zajit pokrmu nebo revi´it tekutiny, měl by říci i bracha acharona (požehnání po snězení).
Neříká se požehnání před užitím léku nebo zdravotního pokrmu, který má nepříjemnou chuť. To ale platí pouze tehdy, když člověk nejí nepříjemně chutnající pokrm z hladu.
Nad vodou, kterou zapíjíme lék anebo sousto, jež nám uvázlo v krku (tj. když nechceme pít vodu z důvodu žízně) neříkáme požehnání. Ale požehnání se musí říci, jestliže z týchž důvodů pijeme jiný nápoj než vodu, neboť máme požitek z jeho chuti.
Ochutnávání jídla
8. Je dvojí názor na to, zda máme říci požehnání před ochutnáním jídla, když polkneme špetku jídla (tj. když chceme zjistit, zda je již jídlo úplně uvařeno). Abychom se vyhnuli pochybnostem (safek halacha), měli bychom při ochutnávání mít úmysl jídlo polknout, potom jsme povinni říci požehnání před ochutnáním jídla. Ten, kdo ochutná jen tím, že vezme do úst a nepolkne, se také vyhne pochybnostem v halaše, protože nemusí říci požehnání nad jídlem, které nepolkne.
Jídlo, které je mokré
9. Před snězením mokrého jídla (např. ovoce, které bylo opláchnuto ve vodě a neuschlo, nebo pečivo, které bylo namočeno do šálku čaje) si člověk umyje ruce bez požehnání Al netilat jadajim.
Tato halacha se týká jídla, které se obvykle jí bez příboru,
i když člověk sám je jí příborem. Nemusí si mýt ruce před jezením mokrého jídla, které se obvykle jí příborem, např. vařené pokrmy.
Pokrm hlavní a přídavný (ikar a tofel)
10. Když někdo jedl dva pokrmy a jeden z nich jedl jen kvůli druhému, řekne požehnání jen nad hlavním pokrmem. Tímto požehnáním bude druhý pokrm zproštěn požehnání.
Definice hlavního (ikar) a přídavného (tofel) pokrmu závisí
na několika faktorech. Praktické detaily této halachy nutno probrat s osobou, která tyto halachot dobře zná.
11. Chce~li někdo jíst pečivo (koláče, cukrářské pečivo atd.) v množství, jež se pokládá za dostatečné k nasycení, získá toto pečivo status chleba. Pak si nad ním musíme umýt ruce, říci požehnání Al netilat jadajim a před snězením říci požehnání Ha~moci, namísto Bore minej mezonot. Po snězení pak se musí říci Birkat ha~mazon, namísto Me´ejn šaloš.
Přesné množství pečiva, které lze pokládat za jídlo k nasycení, není určeno jednoznačně. Podle Chazon Iš nelze považovat množství do 200cc (asi množství čajového šálku) za jídlo k nasycení. Podle rav Chaima Na´eh za jídlo k nasycení nelze považovat množství do 168cc. Nejlépe je jíst více pečiva než udané množství pouze během jídla s chlebem, anebo sníst dost, aby to jednoznačně vyžadovalo Ha~moci a Birkat ha~mazon.
Podle Mišna berura se má Ha~moci a Birkat ha~mazon říkat tehdy, sníme~li množství pečiva, které se rovná množství chleba, jež obvykle jídáme při denním jídle. Jestliže pečivo tvoří celý oběd, musí být množství pečiva stejné jako množství chleba, které by člověk snědl, kdyby chléb byl jediným jídlem. Bude~li vedle pečiva jíst i další pokrmy, musí být množství pečiva stejné jako množství chleba, které by snědl při jídle, jež sestává z chleba a dalších pokrmů (doporučuje se probrat tuto halachu se znalcem halachy).
Pokrm, jehož tvar a struktura jsou změněny
12. Požehnání Še~ha~kol se říká před snězením rozmixovaného či rozdrceného ovoce a zeleniny, jež ztratily svůj obvyklý tvar a strukturu a jsou k nerozpoznání. Příslušné druhové požehnání se říká jen tehdy, pokud ovoce či zelenina nebyly úplně rozdrceny (tj. Bore peri ha~ec nad ovocem a Bore peri ha~adama nad zeleninou).
To, co se obvykle jí rozdrcené či rozemleté ~ např. koření s cukrem ~ vyžaduje své příslušné požehnání. Tato halacha má množství detailů praktického použití a každý by si tedy měl prostudovat halachu do hloubky.
