Účel postních dnů
1. Třetí tišri, desátý tevet, sedmnáctý tamuz a devátý av jsou veřejné postní dny. Tyto dny připomínají tragické události, jež dopadly na židovský národ (každá z těchto událostí je probrána v příslušné kapitole).
Zákony vztahující se k Jom kipur a Tiša b´av (jež jsou přísnější než zákony ostatních veřejných postů) jsou uvedeny v kapitolách 27, 28 a 35.
Ta´anit Ester (půst Esteřin) je třináctého adaru. Toho dne v době Mordechaje a Ester bojovali Židé proti svým nepřátelům. Poté, co se postili a vykonali tšuvu, byli s B~ží pomocí zachráněni. Od těch dob je třináctý adar dnem půstu a niterného sebezkoumání.
Jestliže datum veřejného půstu připadne na šabat, je půst přesunut na neděli. Výjimkou je ta´anit Ester, který se přesune na čtvrtek před šabatem. Připadne~li Jom kipur na šabat, nepřesouvá se.
2. Postní dny jsou míněny jako příležitost k tšuvě, nápravě skutků a duchovnímu účtování. Připomínka zničení Chrámů i exilů a utrpení, jež dopadaly na naše předky v ty dny, může být pro nás motivací, abychom se vrátili zpět k B~hu. Oddaná služba B~hu může zabránit dalším tragédiím.
Rambam o tom píše:
Jsou to dny, kdy se Izrael postí kvůli tragédiím, jež na něj dopadly a jejichž účelem je vyburcovat naše srdce a podnítit je k návratu k B~hu. Ty dny nám připomínají naše špatné skutky, jež se podobají pochybením našich předků a jež byly příčinou minulých i současných útrap. Když si je připomínáme, přiměje nás to, abychom se zlepšili, jak je řečeno: „Pak budu vyznávat nepravost svou a nepravost svých otců“ (Lv 26:40). (Hilchot ta´anit 5:1)O pokání obyvatel Ninive říká prorok: „A B~h viděl, jak si počínají.“ (Jon 3:10). Naši moudří poznamenávají: „Neříká se tu, že B~h viděl jejich půst a jejich žíněné roucho, ale že viděl, jak si počínají, tj. že se kají ze svých špatných cest.“ (Ta´anit 16a) Hlavním smyslem půstu je zlepšit své konání a vrátit se k B~hu celým srdcem.
Následující zákony platí pro veřejné půsty. Výjimku tvoří Jom kipur a Tiša b´av, které jsou probrány samostatně.
Zákaz jíst a pít
3. V den půstu je zakázáno jíst a pít. Pokud někdo jedl či pil, musí přesto pokračovat v půstu. Platí to, ať jedl neúmyslně nebo úmyslně.
V den půstu by si člověk neměl vyplachovat ústa ani čistit si zuby. Kdo se cítí velmi nepříjemně bez vyčištění zubů, měl by se zeptat rabína, jak postupovat.
4. Postní dny začínají na úsvitě a končí večer s objevením hvězd. V noci před půstem smíme jíst a pít až do svítání. Jestliže člověk vstal brzy, ještě před začátkem půstu, smí jíst a pít jen tehdy, pokud měl v úmyslu, že vstane před svítáním a nají se.
5. Nemocný a těhotná či kojící žena se nepostí, jestliže cítí slabost nebo jim půst působí utrpení. Ti, kdo se nepostí, neměli by jíst víc, než je nezbytné pro jejich zdraví ~ tímto způsobem sdílí půst obce. Děti by neměly jíst lahůdky.
Zvláštní modlitby, které se říkají v postní den
6. Po ranní Šmone esre se říkají selichot. Selichot jsou úpěnlivé prosby, v nichž prosíme B~ha, aby nám odpustil naše hříchy a vysvobodil nás z našeho trápení. Po ranní Šmone esre se rovněž říká modlitba Avinu malkenu (Otče náš, Králi náš). Avinu malkenu najdeme v sidurech.
7. V postních dnech se čte z Tóry oddíl začínající Va~jechol Moše (a Moše prosil B~ha, Ex 32). Tento oddíl hovoří o návratu k B~hu a zahrnuje modlitbu Třináct vlastností / atributů B~ha. Ke čtení z Tóry smí být vyvoláni jen ti muži, kteří se postí. Jak postupovat, když se postí méně než deset mužů, viz bod 9.
8. Při minše se čte oddíl z Tóry znovu a po něm haftara, začínající Diršu Hašem b´himac´o (dotazujte se na Hospodina, dokud je možno Ho najít, Iz 55). Haftara také hovoří o pokání a přiblížení se B~hu. Sfaradim nečtou o postních dnech haftaru.
Ti, kdo se postí, vloží při minše do Šmone esre, do požehnání Šma kolenu vsuvku Anenu (odpověz nám). Text je vytištěn v sidurech. Sfaradští Židé vkládají Anenu i do Šmone esre při šacharitu.
Pokud někdo zapomene vložit Anenu do Šmone esre, záleží na tom, kdy si uvědomí omyl.
Jestliže si to uvědomí:
Před zmíněním B~žího jména na konci požehnání Šma kolenu ~ vrátí se k začátku Anenu a řekne vsuvku.
Po zmínění B~žího jména na konci Šma kolenu, ale předtím, než udělá tři kroky nazpět po skončení Šmone esre ~ řekne Anenu po Elokaj necor na konci Šmone esre, před jihju l´racon imrej fi.
Po skončení Šmone esre, když už začal tři kroky nazpět ~ nebude opakovat Šmone esre.
Viz ŠA 565:2, Ša´ar ha~Cion tamtéž 6.
V Izraeli ~ pokud se mincha v postních dnech říká krátce před západem slunce ~ říkají kohenové, kteří se postí, Birkat kohanim. Mimo Izrael, kde se Birkat kohanim říká jen o svátcích, odříká ten, kdo vede bohoslužbu, verše Elokejnu v´elokej avotejnu barchejnu (B~že náš a B~že našich otců, požehnej nám). Sefardští Židé neříkají v postních dnech při minše Birkat kohanim.
Při minše říká shromáždění Avinu malkenu po Šmone esre.
Ten, kdo vede bohoslužbu, vkládá při šacharitu i minše do chazanova opakování Šmone esre Anenu mezi požehnání Go´el jisrael a Refa´ejnu.
Když se postí méně než deset mužů minjanu
9. Podle některých halachických názorů říká chazan Anenu mezi Go´el jisrael a Refa´ejnu jen tehdy, postí~li se deset mužů minjanu. Postí~li se méně než deset mužů, chazan vloží Anenu do požehnání Šome´a tefila. Podle jiných halachických názorů vloží chazan Anenu mezi Go´el jisrael a Refa´ejnu, postí~li se nejméně sedm mužů z minjanu.
Jestliže je půst v pondělí nebo čtvrtek a nejméně šest mužů z přítomných se postí, čte se při šacharitu ze sefer Tora čtení pro postní dny. Avšak postí~li se méně než šest mužů, čte se ze sefer Tora pravidelná týdenní část z Tóry.
Pokud jde o čtení z Tóry při šacharitu ve dnech, kdy se z Tóry obvykle nečte a kterýkoli den při minše, je na to dvojí názor. Podle jednoho se z Tóry čte pouze tehdy, jestliže je přítomno deset mužů, kteří se postí. Podle druhého názoru se z Tóry smí číst, je~li přítomno sedm mužů, kteří se postí.
Půst Gedalji
10. Půst Gedalji je v den po Roš ha~šana (třetího tišri). Je~li třetího tišri šabat, půst se přesune na neděli.
Tento půst byl stanoven k připomínce úkladného zavraždění Gedalji ben Achikama a následného utrpení Židů. Babylonský král jmenoval Gedalju místokrálem Židů, kteří žili v Erec jisrael po zničení 1. Chrámu. Když byl Gedalja zavražděn, zbývající Židé uprchli do exilu, kde byly tisíce z nich zabity.
ro půst Gedalji platí všechny zákony postních dní, uvedené v této kapitole.
