středa 10. října 2012

KUZARI Komentář ke knize, ODMÍTNUTÍ ISLÁMU

   IV.                   ODMÍTNUTÍ ISLÁMU

   Muslim nejdříve uvede základy své víry:
1/ Jedinost a věčnost B-ha (podle některých názorů tady autor podtrhává rozdíl mezi křesťanstvím a islámem – křesťanská Trojice je hlavní důvod, proč většina halachických autorit pokládá křesťanství za modlářství, což se islámu netýká.)
2/ Stvoření světa a příběhy ze začátku Knihy Berešit (Adam a Noach)
3/ Odmítnutí personifikace B-ha (i to patří k rozdílu mezi oběma náboženstvími)
4/ Korán jako slovo B-ží a jeho zázračnost
5/ Mohamed jako pečeť proroků zrušil všechny dřívější b-žské zákony
6/ Muslimská gan eden.(výhrady autora k muslimskému pojetí ráje a chápání odměny a trestu najdeme v Kuzari v I-106-7, III-20, 21)

    Chazarský král namítá, že pokus dokazovat víru je v ostrém rozporu s myšlenkou personifikace B-ha, protože snaha obojí smířit je legitimní jedině když víra či událost jsou prokázány nějakým nezvratným způsobem: „O tom, že B-h hovoří s lidmi, se lidská mysl může přesvědčit jedině ze zázraků, jimiž se změní podstata věcí…kromě toho je nutné učinit to v přítomnosti velkého množství lidí, kteří jasně vidí, co se stalo…A i pak je třeba zázrak mnohokrát pečlivě prozkoumat…“ (I-8)
    Tato slova vedou muslima k uznání nepopiratelné pravdivosti judaismu, zmíní Exodus z Egypta a zázraky, které jej provázely, zjevení na Sinaji a zázraky v poušti. Není náhoda, že v tomto bodu se muslim zastaví – další stádium je odštěpení islámu od judaismu, a to je stádium, jemuž chybí rozhodující důkaz, který nechyběl v předchozích událostech, prokázaných přítomností velkého množství lidí.
     Chazarský král poté dochází k závěru: „Vidím, že se musím obrátit na Židy …že každý důkaz kteréhokoli náboženství o existenci B-žího učení směřuje přímo k nim“ (I-10)

     Dalším aspektem v odmítnutí islámu je korán: „I když vaše kniha může být zázračná, je psána arabsky. Nejsem Arab a nedokážu pochopit její zázračnost. A i kdybyste mi ji přečetli,nedokázal bych ji odlišit od kterékoli jiné knihy, psané v arabštině.“ (I-6)
     Co to znamená? Autor opět odklání diskusi z objektivní roviny do osobní. Kdyby chazarský král uměl arabsky, přesvědčil by se o zázračnosti koránu? Autor se tu snaží říci, že prokázat pravdivost a B-ží původ určité knihy z jejího obsahu je nelegitimní. Zaručená spolehlivost Tóry neplyne z jejího obsahu, ale z události jejího darování. Opakovaně se autor vrací k myšlence, že byla-li Tóra dána zřejmým zázrakem v přítomnosti celého národa, logicky to dokazuje její b-žský původ a pravdivost.
    O kus dál (I-100) chazarský král říká: „Kdyby /Moše/ prohlásil, že byl vyslán k nápravě celého světa a jeho slova by nedosáhla ani z poloviny cíle, jeho mise by byla neúspěšná, neboť by nebyl plně uskutečněn záměr Tvůrce. Úspěch by byl zmařen i tím, že učení předává hebrejská kniha, což by ztížilo Indům i Chazarům přijetí a naplnění toho, co je v knize psáno.“ Jinými slovy, král říká, že v tom případě by proroctví a celá mise vstoupily na půdu nejistoty. Je nemožné – říká král – aby slova určená celému světu byla dána v řeči, jíž rozumí jen někteří.
    Zdánlivě tu král napadá judaismus, ale jeho slova míří na islám. Rabi mu také hned odpovídá, že Moše byl poslán jen k svému národu, avšak chazarský král má pravdu v tom, že Tóra a její proroci musí mířit k posluchačům, kteří chtějí být vedeni. Pro Mošeho a Tóru byl cílovou skupinou jen židovský národ, proto byla Tóra dána v jeho řeči. Toto však není případ koránu a proroka Mohameda, jak potvrzuje i sám muslim: „Náš prorok je pečetí proroků, zrušil všechny dřívější zákony a vyzval všechny národy, aby přijaly islám.“ Vidíme tedy, že slova chazarského krále se obrátila proti islámu – když nerozumí jazyku koránu, nemůže být ovlivněn jeho zázračným původem.

     Shrnutí autorova postoje ke křesťanství a islámu najdeme v I-80-81:
„Kuzari: Není pochyb, že všechna náboženství začínají od jednotlivců. Snaží se dát lidem to, co si B-h přál zjevit jim a podporují druh druha. Jejich počet roste postupně, a někdy král přinutí poddané přijmout jeho víru.
Rabi: Tímto způsobem může vzniknout jen racionální náboženství, vytvořené lidmi. Ukáže-li se všeobecně přijatelné, začne se říkat, že B-h těmto lidem pomohl, poučil je a podobně. Ale náboženství B-žího původu přijde náhle, tak jako při stvoření následoval za slovem „budiž…“ okamžitý vznik toho.“