1. Z těsta, k jehož přípravě se použilo mouky některého z pěti druhů obilovin (pšenice, ječmen, špalda, žito, oves) se musí oddělit chala. Než chalu oddělíme, řekneme požehnání: „Baruch ata adonaj elokejnu melech ha-olam ašer kidšanu bemicvotav vecivanu lehafriš chala — Požehnán budiž Hospodin, náš B-h, Král světa, jenž nás posvětil svými příkazy a nařídil nám oddělovat chalu“. Z těsta oddělíme /1/ část v množství olivy (k´zajit) a spálíme v ohni. Je zvyk (minhag) spálit chalu v ohni pece, v níž pečeme chléb. /2/
2. Z jakého množství těsta jsme povinni oddělit chalu? Z těsta, k jehož přípravě se použilo 5 reviim mouky, což odpovídá 43 celým a 1/5 vejce /3/ — přibližně 1,66 kg.
3. Když se připravují macot na Pesach, jednotlivé dávky těsta nedosahují množství, z něhož se musí oddělit chala. Poněvadž se však hotové macot ukládají do společné krabice, jsou považovány za jeden celek. /4/ Musíme tedy chalu oddělit. Je třeba dbát, aby všechny macesy byly uvnitř krabice. Je-li některý maca zčásti uvnitř a zčásti venku, je počítán mezi ostatní macesy. Jestliže však jeden celý maca (nejvrchnější) je nad stěnami krabice, není považován za součást ostatních macot. Přikrýt jej rouškou nestačí. /5/ Pokud ale člověk položí všechny macot na plátno a zabalí, je to, jako by byly uloženy ve společné schráně, tvoří tedy jeden celek, i kdyby některé zůstaly zčásti nepřikryté. Je nutno jen dát pozor, aby některý maca nebyl celý odkrytý.
4. Kvásek, který se bere z těsta, aby posloužil k nakynutí dalšího těsta, se musí vzít ještě před tím, než se oddělí chala. Ale kvásek, který se bere na boršt, vezme se až po oddělení chaly.
5. Po Pesachu, kdy se kvásek kupuje u nežidů, musí se dbát na to, aby díl těsta, oddělený jako chala, byl větší než kvásek, koupený u nežida.
6. Máme-li v úmyslu těsto vařit či smažit, oddělí se chala, aniž se řekne požehnání. Pokud je ale část tohoto těsta určena k pečení, požehnání nad oddělením chaly se musí říci.
7. Pokud bylo těsto zaděláno vejci či nějakým druhem ovocné šťávy, je pochybnost, zda se má chala oddělit. Během mísení těsta tedy přidáme trochu vody, mléka, včelího medu, vína či olivového oleje, pak se oddělí chala a řekne se požehnání. /6/
8. Micva oddělení chaly náleží paní domu. Pokud však není doma a hrozí, že by se těsto zkazilo, než se vrátí, oddělí chalu služebná nebo jiná osoba.
9. Jestliže někdo v pátek zapomněl oddělit chalu z těsta, pečeného pro šabat, pak v zemích mimo Izrael se tento chléb o šabatu smí jíst, ale kus se nechá a chala se z něj oddělí po skončení šabatu. Měl by se nechat dost velký kus, aby se mohla chala oddělit. Pokud den před Pesachem je šabat a někdo zapomněl oddělit chalu z chleba pečeného pro šabat, je velmi diskutabilní, co udělat. Každý muž by tedy měl dbát na to, aby vždy v pátek připomněl ve své domácnosti povinnost oddělení chaly.
POZNÁMKY k 35. kpt.:
Oddělování chaly vychází z Nu (15:21): „Z prvotin těsta budete dávat Hospodinu část vy i vaši potomci“. Dokud stál Chrám, tato část se dávala kněžím. Židovské pojetí je toto: všechno, co máme, patří B-hu a musí být zasvěceno Jemu (Berachot 35a). Ježto máme mít užitek ze svého majetku, obětováním jeho části B-hu vykoupíme zbytek pro své vlastní použití. Po zničení Chrámu Židé plní příkaz oddělování chaly tak, jak popisuje 35. kapitola.
/1/ MHŠ (1) uvádí, že je vhodné i slovně označit oddělené těsto jako chalu.
/2/ V Erec jisrael platí jiná pravidla pro oddělení chaly.
/3/ Rambam v Hilchot bikurim (6:15) to dále rozvádí.
/4/ ŠA HR (457:2) a MB (457:7) požadují také, aby se macot navzájem dotýkaly.
/5/ MB (457:1) cituje mírnější názory, pokud jde o maca nad stěnami krabice.
/6/ Podle MHŠ (5) je lepší použít k tomuto účelu vodu, než jiné tekutiny.
