1. Po večerní modlitbě by si měl muž vymezit pevný čas pro studium Tóry, aby naplnil příkaz (Joz 1:8): „Rozjímej nad ní ve dne v noci“. Kdyby se nejdřív najedl, cítil by se ospalý, malátný a příliš unaven pro studium. Je tedy nejlépe studovat Tóru před jídlem. Pokud je však hodně hladový a bez jídla by se nesoustředil, smí něco sníst, aby upokojil mysl, pak studovat, dosytit se, a poté pokračovat ve studiu, každý podle svých nejlepších schopností. Eruvin (65 a) nás učí: „Noci byly stvořeny jen kvůli studiu Tóry“. Týká se to zimních nocí, jež jsou dlouhé; avšak i za krátkých nocí může člověk studovat, třeba i maličko, aby naplnil příkaz: „Rozjímej nad ní ve dne v noci“. Počínaje 15. dnem měsíce avu by měl každý dobu svého studia podstatně rozšířit. Talmud uvádí (Chagiga 12b): „Pravil Red Lakiš: Kdo studuje Tóru v noci, struna B-ží milosti jej obepne, neboť je psáno (Ž 42:9): Ve dne přikáže Hospodin milosrdenství Svému, a v noci Své písni být se mnou. Proč vládne Hospodin svým milosrdenstvím ve dne? Protože v noci je s člověkem píseň Tóry.“ Jiný citát Red Lakišův (tamtéž): „Kdo studuje Tóru v tomto světě, který se podobá noci, kolem toho Svatý, budiž požehnán, obepne strunu B-ží milosti ve světě budoucím, jenž je podoben dni. Neboť je psáno: Ve dne přikáže Hospodin milosrdenství Svému a v noci Své písni být se mnou.“ Zejména ten, kdo zanedbal studium Tóry ve dne, musí svůj úkol dokončit v noci.
2. Večerní jídlo by mělo být lehčí než jídlo denní. Muži to prospěje ze čtyř důvodů: 1/ chrání si zdraví, 2/ vyhne se tím noční poluci, způsobované vydatným večerním jídlem, 3/ bude mít příjemné sny, kdežto nemírné jídlo a pití vyvolá zmatené sny a noční můry, 4/ nebude mít tvrdý spánek, takže bude schopen vstát v patřičnou dobu. Zdravému člověku stačí šest hodin spánku. Měl by dbát na to, aby nespal samotný v místnosti, ani tam, kde je příliš teplo nebo příliš zima.
3. Každý bohabojný člověk by si měl před spaním probrat své konání za uplynulý den. Jestliže najde něco, čím se prohřešil, měl by toho litovat, vyznat se a celou svou duší si umínit prohřešek již neopakovat. Zvláštní pozornost nutno věnovat tak častým hříchům, jako je lichocení, lež, posměch, pomluvy. Člověk by se také měl snažit odpustit každému, kdo mu ublížil, aby nikdo nebyl kvůli němu trestán, neboť Talmud říká (Šabat 149 a): „Ten, kvůli komu utrpí bližní trest, nebude vpuštěn do přítomnosti Svatého, budiž požehnán“. Měli bychom třikrát říci „odpouštím každému, kdo mě urazil“ a pak odříkat Ribono šel olam... (Králi světa, odpouštím... atd).
4. Pokud někdo nepřečetl tři oddíly Šma při maarivu, měl by je přečíst před ulehnutím. Kdo je přečetl už při maarivu, nemusí je před spaním opakovat všechny, stačí první oddíl. Nejlépe je však přečíst všechny tři. Poté by měl říkat ze siduru žalmy a verše o B-ží slitovnosti. Ve většině modlitebních knih je Ha-mapil (Jenž uvádí tvrdý spánek) zařazeno před Šma. Avšak lépe je jím modlitbu uzavřít, abychom se hned poté mohli uložit k spánku, tedy Šma a žalmy přečíst před ulehnutím a Ha-mapil v posteli. Ještě před ulehnutím měli bychom přistoupit k mezuze, položit na ni prsty a říci Adonaj šomri... (Hospodin je můj Ochránce...) a pak sedmkrát verš B´chol derachecha (Na všech tvých cestách...). Po Ha-mapil už bychom před usnutím neměli jíst, pít, ani hovořit. Kdo nemůže usnout, měl by opakovat Šma, žalmy a verše o milosrdenství tolikrát, dokud neusne. Může také říkat verše Tora civat lanu (Zákon, který nám přikázal Moše... — Dt 33:4), Eš tamid (Oheň na oltáři bude stále udržován — Lv 6:6), Seafim toneti (Ž 97:11), tak dlouho, dokud neusne. Opakování veršů chrání i před případnou polucí (B-h chraň). K spánku bychom měli uléhat s úmyslem, že chceme opět nabýt sil ke službě Hospodinu. S tím úmyslem se stane i samotný spánek součástí naší služby. Chystá-li se muž k pohlavnímu styku, neměl by říkat Ha-mapil předtím. Lépe je říci až potom /1/ aspoň první oddíl Šma a Hamapil.
5. Neměli bychom spát v šatech, ale před spaním je svléknout. Při svlékání a zouvání se začíná nejdřív levou stranou. Šaty si nedáváme pod hlavu, mohli bychom zapomenout, co jsme se naučili z Tóry. Muž by si měl navyknout spát na boku. Spát na zádech nebo na břiše je těžký hřích. Dobré je usínat vleže na levém boku a pak se otočit na pravý. Prospívá to zdraví, poněvadž na pravé straně jsou játra a na levé žaludek. Když tedy člověk leží na levém boku, játra spočívají na žaludku a zahřívají jej svým teplem, což usnadňuje trávení potravy. Až potrava odejde ze žaludku, je dobré otočit se na pravý bok, tím se žaludku ulehčí a vyloučí se zbytky. Neměli bychom se otáčet z boku na bok příliš často. (Pravidla o cudnosti a sexuálních stycích viz kpt. 150.)
POZNÁMKY k 71. kpt.:
/1/ MB (239:5) uvádí, že muž by měl smýt všechny stopy semene ze svého těla předtím, než se bude modlit či říkat verše z Tóry.
