1. Jom kipur (desátý tišri) je svatý den určený k duchovnímu pozvednutí a přiblížení B~hu. Bohoslužby Jom kipur zdůrazňují povinnost vykonat tšuvu a vrátit se k životu svědomitého zachovávání micvot, poctivosti a čistoty srdce.
Svatost Jom kipur je tak velká, že spolu s tšuvou může člověku dát smíření za hříchy. Specifické modlitby toho dne, říkají~li se soustředěně, mohou člověka podnítit k pokání a rozhodnutí zlepšit své skutky.
V noční i denní době Jom kipur platí zákaz práce a pět dalších zákazů (uvedených níže).
Zákaz práce
2. „Desátého dne toho sedmého měsíce budete mít bohoslužebné shromáždění a budete se pokořovat. Nebudete vykonávat žádnou práci.“ (Nu 29:7) Všechny činnosti, jež jsou zakázány o šabatu, jsou zakázány i o Jom kipur. (Více o těchto halachot viz kapitoly 20 a 21.)
O Jom kipur je zakázáno vykonávat činnosti spojené s přípravou jídla. Tím se Jom kipur liší od ostatních svátků.
Jak již bylo zmíněno, o Jom kipur bychom měli „přidat z všedního ke svatému“. Je tedy zakázáno vykonávat práci krátce před západem slunce.
Pět způsobů pokořování
3. Tóra nám přikazuje, abychom se o Jom kipur pěti různými způsoby pokořovali. Jom kipur začíná před západem slunce a končí další večer po objevení hvězd.
4. Pět věcí, jimiž máme přikázáno pokořovat se o Jom kipur:
A/ Je zakázáno sníst či vypít i nejmenší množství jídla či pití. Člověk si nesmí vyčistit zuby ani vypláchnout ústa.
Děti od 9~10 let věku by se měly postit část dne. Jak dlouho, to závisí na jejich zdraví. Podobně by se měly učit nemýt se o Jom kipur, nemazat se krémy či nemít na sobě kožené boty.
5. B/ O Jom kipur je zakázáno mýt se. Smíme si umýt prsty po klouby, když ráno vstaneme a po použití záchodu. Člověk by to neměl dělat s úmyslem těšit se z tohoto mytí. Kohanim si však před Birkat kohanim umyjí ruce až po zápěstí.
6. C/ Je zakázáno mazat se o Jom kipur, tj. použít kosmetiku, masti či oleje na kteroukoli část svého těla.
7. D/ O Jom kipur je zakázáno mít na nohou kožené střevíce či sandály. To platí, i když jsou boty jen zčásti kožené ~ např. jsou~li kožené jen podešve, svršky nebo řemínky. Takové boty se o Jom kipur nesmí nosit.
E/ Manželský styk je o Jom kipur zakázán. Manžel a manželka musí dodržovat tytéž zákony oddělení jako při ženině měsíční periodě, včetně zákazu vzájemně se dotknout.
Ohrožení života
8. Zákazy Jom kipur se ruší, je~li nutno zachovat lidský život. Nemocný, jehož život by půst mohl ohrozit, musí o Jom kipur jíst i pít.
Předpisy jak jíst, jestliže to halacha vyžaduje, jsou velmi složité. Např. osoba musí najednou sníst méně než určité množství jídla, a musí vyčkat po snězení tohoto množství. Pokud někdo ví před Jom kipur o svých zdravotních problémech, měl by se zeptat rabína, jak postupovat o Jom kipur.
Modlitby Jom kipur
9. V machzoru je uvedeno pořadí modliteb, čtení z Tóry a viduje. Několik následujících poznámek nám objasní něco z bohoslužby Jom kipur.
Kol nidrej
Večer Jom kipur se nazývá „večer Kol nidrej“, podle první modlitby tohoto svatého dne. Kol nidrej je prohlášení celého shromáždění, že ruší své sliby. Z aron ha~kodeš jsou vyjmuty dva svitky Tóry. Dva muži držící svitky se postaví po pravé a levé straně chazana. Různé obce mají různé zvyklosti, pokud jde o počet vyjímaných svitků a Kol nidrej.
Kol nidrej se pronáší před západem slunce. Po Kol nidrej řeknou chazan a shromáždění Še~hechejanu. Shromáždění by mělo skončit požehnání před chazanem, aby mohlo na jeho požehnání odpovědět Amen. Pokud žena řekla Še~hechejanu při zapálení svící, už je nebude říkat znovu.
10. Modlitby a liturgické písně Jom kipur hovoří o B~ží vznešenosti a jeho vládě nad světem. Verš Baruch šem kevod malchuto l´olam va´ed (požehnáno budiž jméno Jeho vznešeného království na věky věků) v kriat Šma, který se po celý rok říká tiše, se o Jom kipur řekne nahlas. Tento verš říkají andělé, když zpívají B~hu chvály. V tento svatý den se Židé podobají andělům, proto také říkají verš hlasitě.
Viduj
11. Viduj se o Jom kipur odříkává při každé Šmone esre, a také při každém chazanově opakování.Viduj je výčet hříchů a prosba, aby nám B~h udělil milost a přijal naši tšuvu za spáchání těchto hříchů. Text viduje je uveden v machzoru Jom kipur.
Čtení z Tóry
12. Ráno se po Šmone esre vyjmou z aron ha~kodeš dva svitky Tóry. Z prvního svitku se čte oddíl z paraši Acharej mot (Lv 16), která popisuje bohoslužbu kohena gadol v Chrámu o Jom kipur a smrt Aharonových dvou synů. Zohar uvádí, že tomu, kdo cítí hoře a prolévá slzy nad smrtí Aharonových synů, B~h odpustí jeho hříchy. Je to proto, že kdo prolévá slzy při čtení tohoto oddílu, uvažuje: „Jestliže i tak spravedliví muži (tj. synové Aharona) byli tak tvrdě potrestáni za své hříchy, co čeká ty méně spravedlivé?“ A to člověka přiměje k pokání.
Ze druhého svitku se čte maftir ~ oddíl z Nu 48, pojednávající o obětech, obětovaných v Chrámu o Jom kipur.
Jizkor a musaf
13. Před musafem se říká vzpomínková modlitba Jizkor za zemřelé příbuzné. Člověk si přitom umiňuje, že na jejich památku dá milodar. Slib by měl určitě po Jom kipur splnit. Osoby, jejichž rodiče jsou naživu, musí na Jizkor odejít ze synagogy. Sfaradští Židé Jizkor neříkají.
14. Do opakování musafové Šmone esre je začleněna modlitba U´netane tokef, kterou složil rav Amnon z Mainzu (Mohuče). Říká se také na Roš ha~šana. Sfaradští Židé ji neříkají.
Do chazanova opakování musafové Šmone esre je začleněn popis bohoslužby velekněze v Chrámu o Jom kipur. Při slovech „a kohanim a lid stojící na chrámovém nádvoří padl k zemi“, měli by chazan i shromáždění padnout na tvář (slova se v této části několikrát opakují). Rovněž je zvykem padnout k zemi při slovech „klekáme a klaníme se před Králem králů“ v Alejnu l´šabeach. Při padání na zem by si měl člověk položit na podlahu kus papíru nebo kapesník, neboť je zakázáno padnout tváří na kamennou podlahu. Některé sfaradské obce zvyk padání k zemi nezachovávají.
Mincha
15. Při minše se vyjme sefer Tora. Čte se oddíl z Lv 18, jehož obsahem jsou zakázané sexuální styky. Haftara je z knihy Jonášovy.
Jonášova kniha hovoří o pokání a návratu k B~hu. Jona se pokoušel utéci od B~ha, aby nemusel burcovat obyvatele Ninive k pokání, jak mu B~h přikázal. Jonášovy osudy dokazují, že člověk nemůže B~hu uniknout a B~ží prozřetelnost obsáhne všechny. Člověk nemá jinou volbu, než se k B~hu vrátit.
Ne´ila
16. Závěrečná modlitba Jom kipur je Ne´ila (zavírání, zamykání). Modlitba se říká v době, kdy náš osud pro nastávající rok již byl zpečetěn. Tato poslední modlitba, v níž prosíme B~ha o příznivý verdikt, se říká s velkou bázní a obavami. Ne´ila se začne říkat, když slunce leží na vrcholcích stromů, tj. krátce před západem slunce.
Ne´ila končí Šma jisrael a dalšími verši a následuje jediný zvuk šofaru. Zvuk šofaru na konci Jom kipur symbolizuje odloučení šechíny (B~ží přítomnosti) a podobá se události na hoře Sinaj, kde také zazněl šofar, když se šechína odloučila. Je to odvozeno z verše Ex 19:13 „teprve až se dlouze zatroubí na šofar, smějí vystoupit na horu.“
Moca´ej Jom kipur (večer po Jom kipur)
17. Po objevení hvězd na obloze odříká shromáždění všednodenní ma´ariv. Ve Šmone esre se do požehnání Ata chonen vloží Ata chonantanu, stejně jako o moca´ej šabat. Ježto by se mělo „přidat z všedního k svatému“, nesmí se ještě malou chvilku po objevení hvězd dělat žádná práce ani jíst.
Je dvojí názor na to, kdy v měsíci tišri říci kiduš levana (posvěcení novoluní). Někteří je říkají až po moca´ej Jom kipur, jiní v Deseti dnech pokání. Zákony kiduš levana viz kpt. 19, body 5~6.
Po skončení bohoslužby Jom kipur by měli lidé odcházet ze synagogy vesele, s důvěrou, že jim hříchy byly odpuštěny a byli zapsáni pro dobrý rok. Midraš uvádí, že o moca´ej Jom kipur ohlásí B~ží hlas: „Jdi, jez svůj chléb s radostí a popíjej víno s dobrou myslí, neboť B~h již dávno našel zalíbení ve tvém díle.“ (Kaz 9:7)
18. První požehnání, které se říká při havdale o moca´ej Jom kipur, je Bore peri ha~gafen, následuje Bore me´orej ha~eš, které se řekne nad svící, jež hořela po celý Jom kipur (nebo nad svící, která byla od této svíce zapálena). Poslední požehnání je Ha~mavdil bejn kodeš l´chol (Jenž odděluje svaté od všedního).
O moca´ej Jom kipur se neříká požehnání nad kořením. Pokud byl Jom kipur o šabatu, požehnání nad kořením se řekne, tak jak je zvykem o šabatu. Sfaradští Židé neříkají požehnání nad kořením, pokud Jom kipur připadl na šabat.
Jíst a pít se o moca´ej Jom kipur smí až po vyslechnutí havdaly. Přehled halachot k havdale je v kpt. 19, bod 7~12.
O moca´ej Jom kipur by každý měl jíst a cítit se šťastný. Ještě téhož večera by se mělo začít se stavbou suky, aby člověk šel od jedné micvy k druhé. Začne~li se sukou hned po skončení Jom kipur, projeví tím, jak drahé jsou mu B~ží micvot.
Další ráno po Jom kipur obyčejně přicházejí lidé do synagogy dříve, než chodívají obvykle.
