1. Některé práce jsou o chol ha-moed zakázány, jiné dovoleny. Smíme vykonat práci 1/ kvůli přípravě jídla na tyto dny a na jom tov, a také 2/ aby se zabránilo ztrátě (davar ha-aved). Nutno svědomitě dbát, abychom nevykonávali o chol ha-moed zakázané práce, protože Pesachim (118 a) uvádí, že ten, kdo znesvěcuje chol ha-moed je jako ten, kdo uctívá nepravé bohy.
2. Naši moudří, požehnané paměti (Avot 3:11) nás také učí, že osoba, která znevažuje chol ha-moed, nebude mít podíl na budoucím světě, ani kdyby oplývala znalostmi Tóry a dobrými skutky. Co znamená „znevažovat“? Neuctít den přiměřeným jídlem a pitím, ani lepším oblečením. Proto by si každý měl obléci pěkné šaty a oslavit den podle svých finančních prostředků.
3. Pokud by nevykonáním určité práce vznikla škoda, smí pro nás práci vykonat i Žid, a to i za peníze. Jestliže nevznikne žádná škoda, pouze je to práce nutná pro potřeby svátku, nesmí ji pro nás za peníze vykonat Žid, ale pouze nežid. Když není v dosahu nežid, který by práci udělal a nejsme schopni udělat ji sami, smí ji pro nás udělat Žid za peníze.
4. Vykonat práci o chol ha-moed kvůli tomu, aby se předešlo ztrátě smíme jen tehdy, když nebylo možno práci vykonat před svátkem. Pokud ji však člověk mohl udělat před svátkem, ale nechal ji na chol ha-moed, má zakázáno ji o chol ha-moed udělat.
5. Žid, jenž by si nemohl koupit jídlo pro chol ha-moed a pro jom tov, kdyby o chol ha-moed nepracoval, smí pro nás konat každou práci, která je jinak o chol ha-moed zakázána, aby tím získal pro sebe potřebné prostředky. Měl by však práci vykonávat v soukromí. Pokud zakázaná práce není nutná k plnění micvy, nesmí se vykonat ani prostřednictvím nežida.
6. Ani ta práce, kterou je dovoleno dělat o chol ha-moed, nesmí se vykonávat pro nežida.
7. Je zakázáno hnojit pole, stejně tak i přivést na pole ovce, jež by tam nechaly trus. Rovněž je zakázáno, aby hnojení provedl nežid.
8. Setí je o chol ha-moed zakázáno. Když ale má někdo setbu, která by přišla vniveč /1/, kdyby se nedala do vody, je dovoleno zalít ji.
9. Zakazuje se utrhnout či uříznout cokoliv, co roste (z půdy i ze stromu) — ledaže by se ovoce během svátku zkazilo, kdybychom to neudělali. Je však dovoleno utrhnout či uříznout to, co potřebujeme k jídlu o svátku či o chol ha-moed. V tom případě nemusíme skrblit, ale smíme natrhat libovolné množství a nevadí, když něco zbude. Potřebujeme-li dříví na oheň, smíme je také nasekat z toho, co roste (ze stromu). Je zakázáno sbírat dříví z pole jakožto přípravu na orání. Ale pokud je zřejmé, že dříví se použije do ohně, např. sbíráme velké kusy a necháváme malé, je to dovoleno. Stejně tak je zakázáno odřezávat větve stromu kvůli průklestu. Jestliže je však očividné, že je potřebujeme ke krmení dobytka, např. řežeme větve jen z jedné strany stromu, je to dovoleno.
10. Má-li někdo sad sousedící se sadem nežida, nežid ve svém sadu sbírá ovoce a Žid by utrpěl škodu, kdyby neudělal totéž, má dovoleno sbírat ovoce o chol ha-moed; a pokud by došlo k poškození ovoce, kdyby neudělal ještě další práce, má dovoleno udělat vše nezbytné, dokonce i lisovat hrozny a vyrábět víno či podobně, za předpokladu, že tuto práci nenechal na chol ha-moed záměrně.
11. O chol ha-moed je zakázáno stříhat si vlasy, i ten, kdo si vlasy stříhal den před svátkem. Avšak propuštěný vězeň, který neměl dost času ostříhat se, i když byl propuštěn den před svátkem, smí se ostříhat o chol ha-moed.
12. Stříhání nehtů je také zakázáno, ale pokud si je někdo stříhal den před svátkem, smí si je ostříhat i o chol ha-moed. Žena si smí ostříhat nehty před rituálním ponořením.
13. Je zakázáno prát oděv, i potřebný pro svátek, smí se to jedině tehdy, když nebylo možno vyprat jej před svátkem. Smí se prát dětské pleny, ježto ty jsou stále zapotřebí. /2/ Veškeré praní o chol ha-moed by se však mělo provádět v soukromí.
14. O chol ha-moed se smí vykonat vše, co je zapotřebí z léčebných důvodů, pro člověka i pro zvíře.
15. Je dovoleno zapsat si účty a podobné věci, které by člověk mohl zapomenout, považuje se to za davar ha-aved (práce, kterou se předejde ztrátě). Rovněž je dovoleno zapsat vše, co potřebujeme pro svátek; psát něco jiného je však zakázáno. Je zvykem psát o chol ha-moed osobní dopisy mírně odlišným způsobem, např. napsat první písmeno o něco výš. Pro to, co je dovoleno psát, si smíme připravit pero a inkoust.
16. Kdo potřebuje peníze (třebaže mu nechybí peníze pro potřeby svátku, avšak obává se, že po svátku nebude moci získat půjčku a nemá jinou možnost obstarat peníze, než napsáním dlužního úpisu věřiteli), smí úpis napsat o chol ha-moed.
17. O chol ha-moed by se neměly konat svatby, protože je nepatřičné směšovat jednu oslavu s druhou. Muž se ale smí znovu oženit se svou rozvedenou ženou. Je dovoleno vystrojit hostinu u příležitosti brit mila (obřízky), pidjon ha-ben (vykoupení prvorozeného) či zasnoubení.
18. Je dovoleno najmout o chol ha-moed dělníky (i Židy) na práci, která se má vykonat po svátku.
19. Máme dovoleno chodit o chol ha-moed za šabatovou hranici, pěšky, na voze i na koni.
20. O chol ha-moed je zakázáno pářit zvířata, protože zdržením nevznikne žádná škoda.
21. Není dovoleno posadit kvočnu na vejce. Jestliže ale byla kvočna zasazena před svátkem a utekla, smí být zasazena znovu do tří dnů od útěku, ne ale později, i kdyby se vejce zkazila. Je zakázáno posadit na vejce jinou slepici, i do tří dnů.
POZNÁMKY k 104. kpt.:
/1/ Rabínští učenci (ŠA OCH 537:7) zpochybňují slovo „vniveč“, zdá se tedy, že hrozí-li jakákoliv závažná škoda, stačí to, aby se smělo zavlažit.
/2/ Podle ŠA OCH 534:1 učenci interpretují, že svolení se nevztahuje pouze na dětské pleny, ale na všechny oděvy, které se hodně ušpinily a budeme je potřebovat po zbytek svátku.
