1. Plavbu po moři nesmíme začít méně než tři dny před šabatem, tj. od středy dál. /1/ Pokud však cestujeme kvůli micvě, můžeme nastoupit na loď i v pátek.
2. Plavbu na říční lodi může Žid nastoupit kdykoli, i v pátek, s podmínkou, že nebude o šabatu vykonávat zakázané činnosti. Dovolení platí i tehdy, je-li k pohybu lodi po řece využito tažných zvířat na břehu.
3. Pokud říční loď vyplouvá přímo o šabatu, je dovoleno nastoupit cestu i v den šabatu — člověk by však měl nastoupit na loď už v pátek a zůstat na palubě až do setmění. I kdyby pak šel domů a doma přenocoval, smí o šabatu opět nasednout na loď — za předpokladu, že loď nevyplouvá na cestu jen kvůli Židům. Jedna potíž tu však bude. Stráví-li člověk šabatovou noc doma, považuje se domov za jeho (šabatové) místo pobytu, a když pak loď urazí větší vzdálenost, než je Židům dovoleno cestovat o šabatu (tj. 2000 loktů, asi 1 km) a dojede do dalšího přístavu ještě v den šabatu, člověk bude smět na tom místě ujít pouhé 4 lokty; má zakázáno ujít více. /2/ Viz také kpt. 95.
4. Je dovoleno cestovat lodí o šabatu za tím účelem, aby se muž mohl modlit v minjanu nebo kvůli splnění jiné micvy — pokud ovšem se loď plaví i kvůli nežidům. Jsou-li na palubě jen samí Židé, je zakázáno o šabatu vyplout. (Viz kompendium k ŠA, kpt. 248, Netiv Chajim, kde se o této věci pojednává zevrubně.)
POZNÁMKY k 74. kpt.:
/1/ Uvedeno v MA 248:2 a ŠA HR 248:1. Gaon z Vilna však uvádí, že do těchto tří dní se započítává i šabat a zákaz tedy platí až od čtvrtku.
/2/ Nesmí tedy opustit loď. Smí však libovolně chodit po lodi. Zákaz ujít více než 2 000 loktů se vztahuje i na toho, kdo se vydal na plavbu před šabatem - pokud loď, na níž se plaví, není o šabatu víc než 10 šířek dlaně (asi 80 cm) nad úrovní koryta řeky.
