pondělí 16. července 2012

KŠA, Kapitola 85., Když o šabatu vypukne požár

1. Naši moudří, požehnané paměti se obávali, že kdyby (nedej B-h!) vypukl o šabatu požár a postiženým bylo dovoleno zachraňovat svůj majetek, dali by se natolik strhnout úsilím zabránit škodě, až by zapomněli, že je šabat a oheň uhasili. Rabíni proto zakázali zachraňovat i věci, jež se o šabatu smí přenášet a i na těch místech, kde je dovoleno nosit je. Dovolili zachránit pouze to, co člověk potřebuje pro šabat. Co to je? Pokud oheň vypukl v pátek večer před jídlem, smíme zachránit tolik jídla, aby dostačovalo na tři pravidelná denní jídla pro celou domácnost i domácí zvířectvo. Jestliže požár vypukl v sobotu ráno, smíme zachránit množství dostačující pro dvě denní jídla a stane-li se to v sobotu odpoledne, smíme zachránit množství pro jedno denní jídlo. Pokud je v jedné nádobě více jídla, např. košík plný chleba nebo plný soudek vína, smí se vynést, ježto je možno odnést to najednou. Pokud rozprostřeme prostěradlo a na ně dáme větší množství jídla a pití, smíme je vynést. Smíme rovněž vynést všechny nádoby, jež potřebujeme pro ten den.

2. Smíme říci druhým „běžte a zachraňte pro sebe, co můžete“. Každý pak smí vynést jídlo, jež potřebuje nebo nádobu plnou jídla. Vše, co zachrání, patří jemu, ježto majitel se zřekl svého majetku a on tedy převzal opuštěný majetek. Ovšem osoba bohabojná vrátí to, co zachránila, původnímu majiteli, poněvadž si bude vědoma toho, že majitel se nevzdal svého majetku dobrovolně. Za vrácený majetek smí přijmout odměnu — nebude to pokládáno za peníze vydělané o šabatu, neboť podle zákona osobě zachráněný majetek patří. Je však chvályhodné nepřijmout odměnu o šabatu, poněvadž zbožný člověk se vyvaruje udělat něco, co by druzí mohli špatně pochopit.

3. Vše výše uvedené platí pouze pro místa, kde je dovoleno vynášet věci o šabatu, ale nesmí se nic zachraňovat vynesením na místa, kde to není dovoleno. Smíme však vzít na sebe tolik oděvů, kolik můžeme nebo zahalit se do nich a vynést je i do veřejného prostoru. Tam je smíme odložit, vzít na sebe další a vynést, a tak to opakovat celý den. Smíme říci druhým „pojď a zachraňuj“ a oni to tak rovněž mohou dělat.

4. Z domů, které oheň nezachvátil, ale jsou blízko požáru a jejich majitelé se bojí, že by se oheň mohl rozšířit, mohou majitelé (protože nejsou tak rozrušeni) zachraňovat cokoli a vynést to tam, kam se smí vynášet o šabatu. Podle některých autorit se dovolení vztahuje i na záchranu peněz a jiných cenností, které jsou mukce. Před náhlou ztrátou, tedy před ohněm, povodní, loupeží se tyto věci smí zachránit tak, že se na ně položí nějaké jídlo a vynesou se spolu s ním. Pro jiné situace dovolení vynášet zakázané věci neplatí. Některé autority zastávají ještě mírnější postoj a dovolují vynést tyto věci i samostatně (bez jídla). Možnost náhlé a výrazné ztráty převáží nad zákazem mukce. Tyto věci je dovoleno vynést pouze na místo, kam se smí vynášet.

5. Před požárem a povodní smíme zachránit všechny svaté knihy, psané i tištěné. Smíme je vynést i na dvůr nebo do uličky, kam je zakázáno věci vynášet, pokud není eruv; ovšem smíme to jen za předpokladu, že by bylo možno ustavit eruv chacerot nebo šituf meva´ot (viz kpt. 94). /1/ Když nežid zachraňuje židovský majetek, smí jej vynášet i do veřejného prostoru (pravidla o vynesení mrtvoly z ohně jsou uvedena v kpt. 88, b. 16).

6. Schránku na svitek Tóry smíme zachránit spolu se svitkem a obal na tefilin společně s tefilin.

7. Záchrana Tóry je přednější než záchrana ostatních svatých textů.

8. Při nebezpečí života je dovoleno hasit oheň. Pokud tedy Židé žijí mezi nežidy, smí hasit požár v domě nežida, aby se oheň nerozšířil a nevypálil celé okolí. Vždy nutno posoudit každou konkrétní situaci zvlášť. Mírný postoj k hašení požáru lze zaujmout jen při ohrožení života. Je zakázáno znesvětit šabat kvůli záchraně majetku. Kdo se prohřeší a poruší šabatové zákony, měl by vyhledat rabínskou autoritu, která mu doporučí patřičný způsob tšuvy.


POZNÁMKY k 85. kpt.:

/1/ MHŠ uvádí, že není-li možné vynést svaté knihy na místo, kde je eruv chacerot, smí být požádán nežid, aby uhasil oheň. Podobně by měl být nežid požádán, aby odstranil mezuzy ze vchodů.

/2/ V současnosti se každý požár v domě — kvůli plynu a elektřině — považuje za ohrožení života.