čtvrtek 19. července 2012

Úvod k II. části

Kapitoly této části se zabývají zákony, které se týkají požehnání ~ před jídlem, nad některými požitky, před vykonáním mi­cvot a při zvláštních příležitostech.
Účelem těchto požehnání je chválit B~ha, že stvořil tato rozmanitá potěšení a přikázal nám vykonávat Jeho micvot.

Vyjádřit vděčnost svému Tvůrci

Požehnání je jeden ze způsobů, jak vyjádřit, že celý svět a všechno, co je v něm, jsou dary z nebes. Je to náš způsob poděkování. A říkáme~li požehnání s náležitou kavanou (koncentrací), prohlubujeme v sobě vědomí B~ží laskavosti a dobroty, kterou B~h projevuje všem svým tvorům.
„Jenž ve své dobrotě neustále obnovuje každý den dílo Stvoření,“ říká se v siduru. Šťáva broskve, vůně čerstvě posečené trávy, bledý přísvit nadcházejícího rána, zvuk šofaru protínající napjatou atmosféru Roš ha~šana, narození dítěte ~ všechno jsou dary od B~ha. Je na nás, abychom pochopili Jeho dobrotu a laskavost k nám.

Požehnání nám pomáhají uvědomit si zázraky Stvoření, povznést se z běžné denní rutiny k životu, který má hloubku a smysl. Když chválíme B~ha še~ha~kol nihja bidvaro (skrze Jeho slovo vše povstalo), když říkáme kterékoli požehnání, uvědomujeme si, že vše, na čem utkví naše oči a každou radost, kterou prožíváme, jsme dostali darem od B~ha.