1. Pokud objevíme během dne 14. nisanu (do soumraku) v jídle chamec, platí stejná pravidla jako pro jiné zakázané směsi, tj. tvoří-li chamec méně než jednu šedesátinu (dovoleného) pokrmu, považuje se za bezvýznamný. Najdeme-li tedy obilné zrno v kuřeti či v jiném pokrmu, odstraníme je a ostatek pokrmu smíme jíst o Pesachu. Jestliže ale objevíme sebemenší stopu chamecu v pokrmu o samotném Pesachu (tj. po soumraku), bude celý pokrm zakázaný a bude zakázáno jej jíst i mít z něj prospěch. Když tedy najdeme zrno některého z pěti druhů obilí nebo jiný chamec, musíme se poradit s kompetentním učencem (chacham).
2. Objevíme-li během Pesachu obilná zrna ve studni, měli bychom vodu z této studny čerpat jen v krajním případě — když není dostupná jiná voda. Pokud ve studni najdeme kousek chleba, nesmíme vodu ze studny o Pesachu vůbec použít, ani když jiná voda není dostupná. Nepomůže ani přefiltrování vody.
3. Při opalování zabité drůbeže (k odstranění zbytků peří) obvykle nepoužíváme slámy se zbytky klásků, aby v nich nebylo zkvašené zrní. Opalujeme tedy senem nebo slámou, z níž jsme odřízli klásky. I když jsme však z nepozornosti opalovali slámou s klásky, bude drůbež přijatelná k použití. Měli bychom dbát, abychom před opalováním odstranili zrní z útrob drůbeže.
4. Po dobu Pesachu jsou zakázány všechny druhy luštěnin a také všechny druhy sušeného ovoce, ledaže bychom věděli, že se sušilo náležitým způsobem na lískách či v peci rituálně přijatelných pro Pesach. Zakázány jsou i sušené fíky a rozinky, velké i malé, a pomerančová kůra. Avšak je zvykem pít o Pesachu nápoj z rozinek. Nedáváme do pokrmů hřebíček ani šafrán, ježto je nebezpečí kvašení. Šafrán je zakázán i v našich krajích, kde roste běžně v zahradách; je to proto, aby nebyla výjimka z pravidla. Ostatní koření, u nichž není nebezpečí kvašení a také sůl, by se mělo před přidáním do jídla pečlivě zkontrolovat, abychom se ujistili, že v nich není obilné zrno.
5. Med by se měl používat jen tehdy, pokud je již vytažen z plástve, anebo jej Žid vytáhl z plástve se záměrem použít jej o Pesachu.
6. V případě nutnosti, např. žádá-li to nemocný či starý člověk, je dovoleno upéct maces s vejcem, anebo s mlékem či vínem — tzv. maca ašira (bohatý maces). Je však třeba dát pozor, aby se do tohoto těsta nedostalo ani nejmenší množství vody. První dva pesachové večery se mají jíst pouze běžné macesy, snězením maca ašira člověk nesplní micvu jíst macesy. Není-li to bezpodmínečně nutné, je zakázáno před Pesachem péct maca ašira pro účel Pesachu.
7. Kdo krmí drůbež zrním či otrubami, měl by dát pozor a sypat je na suché místo, aby zrní nenavlhlo. Dávat otruby dobytku je zakázáno, poněvadž mohou zvlhnout slinami; krmíme-li dobytek zrním, dáme vždy jen malé množství, aby obilí nenavlhlo a když nějaké zrní zbude, musíme je ihned odstranit.
8. Od 14. nisanu, od chvíle, kdy je zakázáno mít jakýkoli užitek z chamecu, platí po celý pesachový týden také zákaz mít prospěch z chamecu, patřícího nežidovi. Žid má tedy zakázáno přemístit či hlídat nežidův chamec, a co nejpřísněji se mu zakazuje chamec pro nežida koupit, byť to bylo za nežidovy peníze.
9. Po celý Pesach je zakázáno pronajmout nežidovi tažné zvíře na převezení chamecu, jakož i pronajmout nežidovi místnost, aby v ní uložil chamec, protože z chamecu nesmíme mít žádný prospěch. Je však dovoleno pronajmout nežidovi tažné zvíře na pesachový týden (vyjma na šabat a plně sváteční dny), pokud nežid výslovně neřekne, že bude převážet chamec. I kdyby Žid věděl, že nežid to bude dělat, nezáleží na tom, protože i když nežid nebude se zvířetem převážet nic, stejně musí zaplatit celou sjednanou částku, není to tedy prospěch z převážení chamecu. Rovněž je dovoleno pronajmout o Pesachu nežidovi místnost k bydlení, i když bude majitel vědět, že nežid přinese do místnosti chamec; peníze od nežida dostal totiž za pronájem obydlí, nikoli za to, že ho nechá v místnosti uložit chamec.
10. Máme zakázáno svěřit dobytek nežidovi (i dlouho před Pesachem) pokud víme, že jej bude v pesachovém týdnu krmit chamecem.
11. Smíme o Pesachu říci svému nežidovskému zaměstnanci „tady máte peníze a kupte si něco k jídlu“, i když víme, že si koupí chamec. V nejnutnějším případě je dovoleno říci také „běžte se najíst k nežidovi, zaplatím to“, anebo říci jinému nežidovi „dejte mému zaměstnanci najíst, zaplatím vám to“. Není však dovoleno zaplatit mu předem.
12. Jestliže je nutné krmit dítě chamecem, měli bychom dítě svěřit nežidovi, který je bude krmit a později mu za to zaplatíme. Nesmíme však dítě krmit chamecem sami. Pokud se však dítě nachází v kritickém stavu, máme dovoleno dělat pro ně vše.
13. Pít během Pesachu mléko krávy, jež patří nežidovi a je krmena chamecem, některé autority zakazují, jiné však dovolují. Svědomitý člověk by se měl přidržet přísnějšího názoru, zejména v komunitě, kde je vžitý zákaz.
POZNÁMKY k 117. kpt.:
/1/ Kitnijot se běžně převádí jako „luštěniny“, o Pesachu to má však širší význam, kitnijot jsou např. i rýže a kukuřice. Výraz tedy zahrnuje jakékoli jídlo obsahující obilniny či luštěniny. Zákaz jíst kitnijot se vztahuje pouze na aškenázské komunity, sefardové jedí kitnijot během Pesachu. Aškenázové by však na to neměli spoléhat a brát zákaz na lehkou váhu, ale věnovat mu zvýšenou pozornost, protože občas se vyskytne produkt obsahující kitnijot s certifikátem „košer pro Pesach“ od sefardského rabína, ale pro aškenázy bude zakázaný právě kvůli podílu kitnijot.
/2/ V některých komunitách je zvykem nepoužívat jiné koření.
Pokud jde o vaječné macesy vyráběné na prodej, je třeba zvážit tři věci: 1/ nesmí obsahovat žádnou vodu, 2/ smí je jíst pouze nemocné či staré osoby, 3/ ani tyto osoby tím nesplní povinnost jíst o sederu macesy.
