1. Počítání omeru začíná druhým pesachovým večerem. Počítá se vstoje. Záslužné je provádět počítání hned na začátku večera, jakmile se objeví hvězdy na obloze. Čas pro počítání omeru však je celou noc. Při začátku šabatu či svátku se v synagoze počítá omer po večerním kiduši tak, že nejdříve se odříká posvěcení dne. O moca´ej — na konci šabatu či svátku se počítá před havdalou, aby se tím oddálilo odloučení od svatého (dne). Když poslední den Pesachu (jom tov) začíná v sobotu večer (kdy končí šabat) a nad tímtéž pohárem vína se říká kiduš i havdala, bude se omer počítat předtím, aby se oddálila havdala.
2. Když někdo zapomněl a nepočítal ani v noci, měl by počítat ve dne, bez požehnání. Další večery /1/ požehnání bude opět říkat. Pokud ale nepočítal ani ve dne, měl by další večery počítat bez požehnání. Kdo si není jistý, zda večer počítal omer nebo ne, smí o dalších večerech říkat požehnání před počítáním, i kdyby toho večera nepočítal.
3. Pokud se nás někdo zeptá po západu slunce: „Který den omeru se počítá dnes večer?“ měli bychom odpovědět „včera jsme počítali X. den.“ Kdybychom odpověděli: „Dnes je Y. den,“ nesměli bychom pak říci požehnání, až budeme ten večer počítat.
4. Dřív než řekneme požehnání, měli bychom přesně vědět, který den omeru se počítá. Když nevíme, ale už jsme začali požehnání s tím, že číslici zaslechneme od někoho, kdo počítá vedle nás, micvu jsme přesto splnili. Obdobně řekneme-li požehnání s úmyslem počítat čtyři dni omeru, ale na konci požehnání si uvědomíme, že jsme měli počítat pět dní — budeme počítat pět a nemusíme opakovat požehnání. Pokud se v počítání skutečně zmýlíme (např. počítáme pět dní místo šesti) a uvědomíme si chybu okamžitě, nemusíme požehnání opakovat, jen opravíme správný den. Pokud ale si uvědomíme chybu až za chvíli, musíme požehnání zopakovat.
5. V některých aškenázských komunitách je zvykem říkat o svátku při večerní bohoslužbě chvalozpěv, zvaný maaravit. Pro každý svátek je jiný hymnus. Obecně platí: připadne-li svátek na šabat, tyto chvalozpěvy se vynechají. Pokud tedy první den svátku připadne na šabat, odříká se maaravit, jenž se měl říkat první večer, až druhého večera. Pesach je výjimkou z pravidla, protože maaravit pro druhý večer popisuje sklizeň omeru, což se týká toho večera. Proto se o druhém večeru čte maaravit příslušící druhému večeru, i když první večer Pesachu připadl na šabat.
6. V průběhu třiceti tří dní sefirat ha-omer zemřelo mnoho žáků rabi Akivy. Je proto zvykem dodržovat v tomto období některá smuteční omezení: nekonají se sňatky a nestříháme si vlasy a vousy. Existují různé názory, pokud jde o přesné určení těchto třiceti tří dnů. V některých komunitách se počítají od prvního dne sefirat ha-omer a omezení tedy platí do Lag b´omer. V tom případě připadne-li roš chodeš ijar na šabat, lze si den předtím stříhat vlasy i mít svatbu, protože den je dvojnásob svatý — má svatost šabatu a svatost roš chodeš. Omezení neplatí o Lag b´omer a ve dnech následujících, protože počínaje Lag b´omer ustalo umírání žáků. Tento den zachováváme jako polosváteční, neříká se tachanun. /2/ Třebaže několik žáků zemřelo i toho dne, nedodržujeme smuteční omezení celý den, ale řídíme se zásadou „část dne je jako celý den“. Proto zachováme zákaz sňatku a stříhání vlasů do ranního rozbřesku třicátého třetího dne (nikoli jen do předchozího večera). Pokud Lag b´omer připadne na neděli, smíme si k poctě šabatu vlasy ostříhat v pátek.
7. V jiných komunitách je dovoleno stříhat si vlasy i konat sňatky až do roš chodeš ijar (včetně), tj. celých šestnáct dní. Třicet tři dnů zákazu tedy trvá do svátku Šavuot (den před svátkem však je dovoleno ostříhat si vlasy). Ani v těchto komunitách však neplatí žádné omezení o Lag b´omer a připadne-li Lag b´omer na neděli, lze si vlasy ostříhat v pátek, jak uvedeno výše. Jsou ještě další komunity, které dovolují sňatky i stříhání vlasů až do dne před roš chodeš ijar a období zákazu začínají o samotném roš chodeš. Zákaz pak trvá až do prvního ze tří dnů před Šavuot, avšak podle zásady „část dne je jako celý den“ se od rozbřesku toho dne povolují svatby i stříhání vlasů. O Lag b´omer neplatí žádná omezení. I když existují různé komunity s různými zvyklostmi, každá jednotlivá komunita by se celá měla držet jedné tradice, je nepatřičné, aby někteří lidé v ní zachovávali jednu tradici a jiní odlišnou.
8. Sandak (kdo drží dítě při obřízce), mohel a otec dítěte si smí ostříhat vlasy den před obřízkou, krátce před odchodem do synagogy na odpolední bohoslužbu.
9. Je dovoleno zasnoubit se i konat zásnubní slavnost. Je však zakázáno o těchto slavnostech tančit.
10. V období sefirat ha-omer je zvykem, že muži ani ženy nevykonávají žádnou práci od západu slunce až do chvíle počítání. Vychází to z podobnosti slov ševa — sedm (týdnů) a ševut — přestávka, ustání v činnosti
11. První večer svátku Šavuot začneme večerní modlitby až po objevení hvězd. Kdybychom je říkali dříve (a přijali tím svatost svátku), ubrali bychom času ze čtyřiceti devíti dní počítání omeru. Tóra však výslovně uvádí (Lv 23:15) „plných sedm týdnů“.
POZNÁMKY k 120. kpt.:
Obilí z nové úrody nebylo dovoleno jíst až do druhého dne Pesachu, kdy se přinášela děkovná oběť Všemohoucímu za plody země. Obětí byl omer — snop z nové úrody ječmene, který z obilovin dozrává jako první.
/1/ MB 489:37 uvádí, že i když člověk smí říci požehnání (nelze-li jinak), pokud možno by měl splnit povinnost požehnání tím, že bude naslouchat požehnání, jež pronáší druhý a odpoví na ně Amen. Totéž platí i pro druhý případ uvedený v bodu 2.
/2/ O Lag b´omer také zemřel velký talmudický učenec, rabi Šimon bar Jochaj. Před smrtí řekl svým žákům, aby si jeho skon připomínali radostně.
