středa 18. července 2012

KŠA, Kapitola 144., Úcta k učiteli, učenci, staršímu, kohenovi

1. Člověk má mít svého učitele ve větší úctě a bázni než svého otce, protože otec mu dal život na tomto světě, ale učitel ho připravuje na život ve světě budoucím.

2. Je psáno (Lv 19:32) mi-pnej sejva takum v´hadarta pnej zaken (před šedinami povstaň a před starším měj úctu). Výraz zaken (starší) označuje muže obeznalého v B-žím zákoně, jak čteme (Nu 11:16): „Shromáždi mi sedmdesát starších Izraele.“ Jistě byli vybráni podle své moudrosti, nikoli podle věku, neboť je psáno „o nichž víš, že jsou staršími svého lidu a jeho správci“. Jsme tedy povinni prokazovat úctu a vážnost muži učenému v Tóře i přesto, že není pokročilého věku a není naším učitelem. Rovněž jsme povinni prokazovat úctu a vážnost osobě sedmdesátileté a starší, byť to je nevědomec (am ha-arec) — pokud to není zlovolník (raša). I nežidovskému starci by se měla projevovat úcta vlídnými slovy a podáním pomocné ruky.

3. Jdou-li spolu tři muži a jeden z nich je rabín, měl by rabín jít uprostřed a druzí dva o něco vzadu a po stranách, starší po jeho pravici, mladší po levici.

4. Tupit či nenávidět muže vzdělané v Tóře je těžký hřích. Jen kvůli tomu byl zničen Jeruzalém, jak je psáno (2Pa 36:16): „Oni však zesměšňovali B-ží posly, pohrdali Jeho slovy a vysmívali se Jeho prorokům“, tj. pohrdali těmi, kdo učí Jeho slovo. To se říká i v Tóře (Lv 26:15): „A jestliže pohrdnete Mými nařízeními“, tj. jestliže pohrdnete těmi, kdo vyučují B-žím nařízením. Kdo pohrdá toraickými učenci, nemá podíl na budoucím světě a zařadí se mezi ty, kteří „pohrdli Hospodinovým slovem“. (Nu 15:31) Je zakázáno, aby pro nás vykonával služebné práce ten, kdo studuje rabínský zákon.

5. Má-li učenec zboží na prodej, nedovolíme nikomu prodávat stejný druh zboží, dokud učenec neprodá svoje. Platí to ale jen tehdy, když tam nejsou žádní nežidovští kupci, prodávající tentýž druh zboží. Prodávají-li nežidovští obchodníci stejný druh zboží, nebude mít učenec žádný užitek z toho, když se židovští kupci zdrží prodeje a jim zbytečně vznikne ztráta.

6. Kdo je ve svém pokolení uznáván jako učenec — tj. je schopen debatovat o tématech a věcech v Tóře, chápe většinu pasáží Talmudu i pozdějších halachických spisů a studium je jeho hlavním zaměstnáním, třebaže má i povolání či živnost, jíž vydělá dost na živobytí pro rodinu (avšak nenabyl tím bohatství) a studuje Tóru každou volnou chvíli — takový člověk by měl být podle židovského zákona osvobozen od všech poplatků a daní, i když je zámožný. Členové obce by za něj měli platit i daň z hlavy, kterou musí platit každý jednotlivec. V praxi ale vše závisí na představitelích obce.

7. S učencem, který zlehčuje B-ží micvot a není bohabojný, mělo by se jednat jako s nejvíce bezectným člověkem obce.

8. Jsou-li kohen a jisrael stejně učení, dá se podle příkazu Tóry přednost kohenovi, neboť je psáno (Lv 21:8) „a posvětíš ho“, což naši moudří, požehnané paměti (Gitin 59b) vykládají tak, že mu bude prokazována úcta v každé svaté a důležité věci, tj. je jako první vyvolán ke čtení z Tóry, ve veřejném shromáždění má přednost v řeči a stejně tak v domě studia; u jídla má přednost požehnat Ha-moci a vést Birkat ha-mazon při veřejné hostině. Také je mu jako prvnímu předložena (vybraná) porce, ledaže by tam byl jisrael, který je učenější než on, v tom případě se nejlepší porce předloží nejprve jemu. Pokud však je kohen s jisraelem v nějakém obchodním spojení, nemusí se kohenovi dát přednost, ježto se pro něj nesluší přijmout tuto porci, neboť kdo závistivě touží po lepším jídle, nebude mít požehnání. Pokud žádný kohen není přítomen a levita i jisrael jsou oba stejně učení, přednost se dá levitovi.

9. I v dnešní době je zakázáno, aby kohen konal služebnou práci, je to jako dopustit se svatokrádeže, ježto je psáno (Lv 21:8) „měj ho za svatého, neboť přináší na oltář chléb tvého B-ha“. I když dnes nemáme oběti, podržel si kohen svou svatost. Pokud se kohen chce vzdát projevů úcty, smí to udělat, protože kněžství je jeho výsadou a má právo se jí zříci. Zejména smí přenést poctu na jisraele tím, že mu dá přednost ve výše uvedených případech (viz ale kpt. 23, bod 9, který omezuje výsady, pokud jde o vyvolání kohena k Tóře).