středa 18. července 2012

KŠA, Kapitola 154., Stanovení začátku menstruace

1. Datum ženina měsíčního krvácení se určuje ze tří po sobě jdoucích menstruačních cyklů, tj. jestliže krvácení třikrát po sobě začalo ve stejný čas, považuje se tento čas za pravidelný čas menstruace. Některé ženy si stanovují periodu podle určitého dne měsíce, např. začne-li žena třikrát po sobě krvácet o roš chodeš, její stálý čas je začátek měsíce; anebo když třikrát po sobě začala krvácet pátého dne v měsíci, její stálé datum je pátého. Tento způsob počítání se označuje jako veset ha-jamim (perioda podle dní). /1/ Třebaže počet dní mezi jedním a druhým začátkem krvácení není vždy stejný, neboť některé měsíce mají 29 dnů a jiné 30, pociťuje-li žena příznaky vždy určitý den v měsíci, je to její stálý začátek menstruace.

2. Většina žen vypočítá svou periodu z konstantního počtu dní mezi jednotlivými začátky krvácení, tj. žena začala krvácet a k příštímu krvácení dojde po dvaceti pěti, třiceti nebo třiceti dvou dnech od toho data. Jestliže mezi jedním a druhým začátkem krvácení uplyne třikrát po sobě vždy stejný počet dní, je toto její stálý interval. To se označuje jako veset hapalogot. /2/ Začátkem menstruace je pak den, který následuje po uplynutí toho intervalu. /3/ Ježto termín začátku se určuje nejméně ze tří menstruačních cyklů a každý z nich je vymezen vždy dvěma daty, je nutno sledovat (ke stanovení délky intervalu) čtyři po sobě jdoucí cykly; tj. žena dnes začala krvácet, příští začátek krvácení nastane po dvaceti pěti dnech, další opět po dvaceti pěti dnech a ještě další znovu po dvaceti pěti dnech — tedy čtvero menses a mezi nimi třikrát vždy stejný počet dní.

3. Některé ženy nejsou s to vypočítat svou periodu ani podle dne v měsíci, ani podle délky intervalu a určují datum podle tělesných příznaků. Mívají před menstruací paže ochablé únavou, nebo ospale zívají či říhají po jídle. Když žena zívá, krká nebo cítí bolest v oblasti pupku či dělohy, anebo má nápory mrazení či horka, nebo se jí ježí chlupy na těle i vlasy, anebo cítí tíhu v nohou či v hlavě, nebo má další příznaky, jež přišly třikrát po sobě vždy bezprostředně před začátkem krvácení, poslouží to k určení jejího stálého termínu. Označuje se to jako veset ha-guf (perioda podle těla). Zívání a říhání mohou sloužit jako určující příznaky pouze tehdy, opakují-li se mnohokrát, nikoliv když žena zívne či říhne jen jednou, protože to je běžné a přirozené. Je také nutno, aby se tytéž příznaky projevily třikrát po sobě vždy před začátkem menstruace.

4. Některé ženy stanovují začátek menstruace kombinací tělesných příznaků s počtem dní nebo dnem v měsíci. Např. vždy pátého dne v měsíci žena zívá a krká a poté začne menstruovat, anebo dvacet pět dní po začátku menses zívá a říhá a poté vždy začne menstruovat. Pokud se toto objeví třikrát po sobě, označuje se to jako „perioda určená kombinací“. Žena by neměla sledovat žádný z faktorů samotný, ale pouze jejich společný výskyt.

5. Předpokládá se, že žena, která má periodu pravidelnou (veset kovua), je kromě doby krvácení vždy čistá. Smí tedy mít pohlavní styk s manželem, i když již napůl spí, muž se jí nemusí ptát, zda je ve stavu čistoty a žena se nemusí kontrolovat před stykem či po něm. /4/ Ba naopak, neměla by se kontrolovat v přítomnosti manžela, protože by mohl pojmout podezření, že již pocítila příznaky, a proto se kontroluje. Kdyby provedla kontrolu před stykem, manžel by se možná styku vyhnul, kvůli její předpokládané nečistotě; a kdyby se kontrolovala po styku, myslel by si, že snad něco pocítila během styku a zdržel by se styku příště. Proto žena nesmí provádět kontrolu před manželem. Ovšem když je sama, čím více se kontroluje, tím chvályhodnější je. /5/

6. Žena s nepravidelnou periodou se musí kontrolovat před stykem i po něm, aby zjistila, zda je čistá. Také manžel se musí otřít po styku a sledovat, zda se neobjeví stopa krve. /6/ Žena, jíž ustalo krvácení, se nemusí kontrolovat, např. těhotná po prvních třech měsících od početí, nebo žena kojící či stará.

7. Některé ženy nemají periodu pravidelně stanovenou, mají však určitý počet dní, kdy jsou bez výtoku. Např. žena má jistotu, že nikdy nekrvácí po méně než dvaceti pěti dnech, krvácení však přichází někdy o jeden den později, jindy o dva, jindy o tři. Pokud se stalo třikrát po sobě, že dvacet pět dnů nepocítila krvácení, počítá si těchto dvacet pět dní jako pravidelnou periodu a v dnech následujících, kdy si není jistá, bude pro manžela zakázaná. /7/


POZNÁMKY k 154. kpt.:

Typ ženiny menstruace se označuje výrazem „veset“. Existuje mnoho předpisů, které závisí na typu menstruace — zda je pravidelná (veset kovua) či nepravidelná (veset še-ejno kovua). O tom pojednávají kpt. 154 a 155. Mnoho rabínských autorit uvádí (např. MHŠ), že KŠA píše o těchto věcech velmi stručně. Existuje mnoho rozličných rabínských ustanovení a také specifických zvyklostí v různých komunitách. Je dobré přečíst si ještě další texty, které učí, jak praktikovat tahara ha-mišpacha (rodinnou čistotu).

/1/ V mnoha dalších textech se tento typ nazývá veset ha-chodeš (podle měsíce).

/2/ ŠA HR (Jore dea 189:36) uvádí, že perioda se určuje počítáním onot — denních či nočních intervalů, a nikoli počítáním dnů o dvaceti čtyřech hodinách. Nutno podotknout, že tvrzení KŠA „většina žen si určí stálý typ periody“ pro dnešní dobu neplatí, naše tělesná konstituce se změnila a je spíše vzácností, aby žena měla stabilní periodu.

/3/ ŠA HR (Jore dea 184:4) uvádí, že interval by se měl počítat od data, kdy žena provádí hefsek tahara (závěr v čistotě — viz kpt. 159, bod 1) až do začátku další menstruace. Tento překlad se řídí názorem Chatam Sofer (Jore dea, resp. 166), že interval má být počítán od začátku menstruace.
/4/ Výrazem „kontrola“ se označuje vložení čistého bílého plátna do dělohy, jež musí projít celou dělohou a pak se prohlédne, zda jsou na něm stopy krve.

/5/ I když tento princip byl uznáván v talmudické době i v dobách následujících, v současnosti mnoho autorit doporučuje ženám, aby kontrolu prováděly jen tehdy, když jsou povinny to dělat.

/6/ Pravidlo KŠA se opírá o Rambama (Hilchot Isurej Bia 4:14-16) a o Pesokim rabenu Ašera v traktátu Nida. Přestože ŠA Jore dea (186:2) tyto názory cituje, uvádí, že kontrola se vyžaduje pouze po prvních třech pohlavních stycích manželského páru. Poté se již nevyžaduje. V dnešní době uznává toto pravidlo většina autorit.

/7/ Pravidlo KŠA považuje většina autorit za velmi přísné. Běžně uznávanou praxí je, že po uplynutí tohoto intervalu se tato žena považuje za ženu, která nemá veset kovua a vyžaduje se po ní, aby se v určitá období oddělila od manžela, jak popisuje další kapitola. Kromě těchto období však má dovoleno mít pohlavní styk.