středa 18. července 2012

KŠA, Kapitola 156., Krvácení v důsledku pohlavního styku

1. Má-li žena po souloži výtok krve, i když krvácení nenastalo při souloži, ale až později v noci, smí mít po očištění opět pohlavní styk. Jde-li o první výskyt, měli by si manželé všímat opakování. Jestliže k tomu došlo v noci po rituálním ponoření, pak po dalším ženině rituálním ponoření manželé na tu noc zůstanou odděleni, neboť je možné, že krvácení bylo způsobeno spojením rituálního ponoření a soulože; a pokud se v noci po ponoření objevila krev, bylo to v důsledku soulože. Jestliže se v noci po rituálním ponoření krev neobjeví, nemusí si manželé již dávat pozor na ženin třetí termín ponoření a nemusí být tu noc oddělení, protože hlavním důvodem krvácení bylo rituální ponoření. Ježto v noci po druhém ponoření ke krvácení nedošlo, nemusí už na to příště dbát. Totéž platí, když krvácení nastalo v další noc po rituálním ponoření; manželé by po ženině příštím ponoření měli zůstat na tu noc oddělení a pokud se neobjeví krev, nemusejí to už dále sledovat.

2. Jestliže však důvod tkví v ženě, pak i když má pravidelnou periodu, musí se zkontrolovat před i po dalším styku, aby zjistila, zda opět došlo ke krvácení a poté by měla vyhledat lékaře. Začne-li žena krvácet při samotném aktu či bezprostředně poté, je věc tím naléhavější. Kdyby se to přihodilo třikrát po sobě, dostane se žena do nanejvýš ožehavé situace a stěží bude dovoleno, aby dál žila se svým mužem.

3. Pokud žena ucítí během pohlavního styku, že se stala nečistou, je povinna říci okamžitě manželovi „jsem nečistá“. Neměl by se od ní oddělit, dokud má úd ztopořený, protože to přináší rozkoš, ale nadzvedne se a vzepře na rukou a nohou, aby neležel na ženině těle. Měl by být naplněn bázní a chvěním pro tu hříšnou událost a jakmile jeho úd ochabne, oddělit se od ženy. Poté by se měl poradit s rabínem, jaká tšuva je vhodná za tento hřích.