středa 18. července 2012

KŠA, Kapitola 157., Předsvatební příprava nevěsty

1. Žena, která se připravuje na svatbu, musí nejdříve odpočítat sedm čistých dnů. Nezáleží na tom, zda je nedospělá a tedy ještě neměla krvácení, anebo je v letech, kdy krvácení již ustalo; je totiž možné, že díky rozdychtění z ní kapka krve vytekla a žena si toho nevšimla. Je tedy považována za krvácející. Po odpočítání sedmi čistých dnů se musí denně zkontrolovat, dokud nevykoná rituální ponoření a také potom, dokud nebude manželství naplněno.

2. Jestliže byl sňatek z nějakého důvodu odložen, ale potom se obě strany dohodly na původním datu, pak třebaže nevěsta již počítala sedm čistých dnů, musí je počítat znovu, i kdyby se po celou dobu kontrolovala denně — ježto v ní vzkypěla nová žádostivost. Pokud ale svatba nebyla definitivně odložena, pouze se nelze dohodnout např. na velikosti věna a sňatek se odkládá jen do té doby, než se dosáhne shody, anebo přesune-li se svatba po vzájemné dohodě na jiný den, měla by se nevěsta poradit s rabínem, zda dříve počítaných sedm čistých dní platí. Když se snoubenci před svatbou pohádají a ženichem se stane někdo jiný, je samozřejmé, že sedm čistých dní počítaných pro prvého ženicha neplatí pro druhého. Pokud se nevěsta poté, co souhlasila, že si vezme druhého, usmíří s prvním, sedm čistých dní původně odpočítaných pro prvního ženicha bude neplatných, poněvadž nevěstina mysl se od něj odvrátila. Musí tedy počítat nových sedm čistých dní.

3. Žena by měla dát pozor, aby svatba nebyla dřív, než se očistí ze stavu nida. Je-li nezbytné, aby se svatba konala v den, kdy je žena nečistá, anebo začne krvácet po svatebním obřadu a před pohlavním stykem, nesmí zůstat ženich s nevěstou spolu sami (jichud) bez dohledu, a to až do doby, kdy žena vykoná rituální ponoření. Obyčejně bývá s ženichem malý chlapec a s nevěstou malé děvče. Ženich a nevěsta nesmí zůstat bez nich ani přes den. Děti musí být dost staré, aby již chápaly něco o věcech, týkajících se pohlavního aktu, ale ještě ne plně vyspělé a mající již pohlavní touhy, aby nebyly sváděny — mají být průměrně vyspělé. Pokud jde o toto ustanovení, nedělá se rozdílu mezi ženichem, který dosud nebyl ženat a mezi vdovcem, mezi nevěstou pannou a vdovou. Ježto ženich neměl dosud pohlavní styk s touto ženou a mohl by podlehnout vášni, není dovoleno, aby zůstali spolu sami bez dohledu.

4. Když se muž znovu žení se svou rozvedenou ženou, žena musí odpočítat sedm čistých dnů, a to i když se s ní muž rozvedl v době jejího těhotenství a v čase druhého sňatku je žena stále ještě těhotná. Platí to, i když se s ní muž rozvedl v době, kdy kojila a v době nového sňatku žena stále kojí. Ovšem pokud ženich poruší nařízení a ožení se s ní dřív, než žena vykoná rituální ponoření, je dovoleno, aby spolu zůstali sami bez dohledu (jichud), poněvadž muž již měl s touto ženou pohlavní styk a jeho vášeň tedy není nezvladatelná.

5. Mimořádnou péči nutno věnovat tomu, aby ženich neležel u nevěsty, dokud nenadejde noc, kdy se má konat svatební obřad.

6. Muž, který se žení s pannou, má vykonat pohlavní akt, je to jeho povinnost. I když dojde k panenskému krvácení, měl by akt bez rozpaků dokončit. Ihned poté se však od ženy musí oddělit, protože se stala nida, a to i když žádná krev netekla; je totiž možné, že kapka krve vytekla a byla překryta semenem. Žena tedy bude považována za nida.

7. Jestliže nevěsta vykonala rituální ponoření po prvním pohlavním styku a pak po druhé souloži začala krvácet, jakož i po třetí a po čtvrté, bude sporné, zda smí nadále zůstat se svým mužem (viz kpt. 156, bod 2).

8. Je dovoleno mít pohlavní styk s pannou o šabatu, i když tento akt způsobí zranění (viz kpt. 148, bod 4).