1. Má-li žena výtok krve během svého čistého období /1/, musí odpočítat pět čistých dnů, počítaje v to i den, kdy se objevila krev. I když si toho všimne až na konci dne, kdy už shromáždění i ona odříkali maariv, anebo již přijali šabat, byť to bylo ještě za dne, bude ten den počítat jako jeden z pěti. Pátého dne k večeru, dřív než se setmí, by se měla žena pečlivě zkontrolovat, umýt si alespoň dolní část těla a obléci čisté bílé spodní prádlo. I ostatní oděv by si měla vzít čistý, to se nazývá hefsek tahara (závěr periody). Na noc si povlékne postel čistým prostěradlem, povlakem i polštářem a následujícího rána začne počítat sedm čistých dnů. /2/ Nezaleží na tom, zda krvácela málo nebo mnoho, protože i když objevila jen kapku nebo stopu krve, musí čekat pět dní. Na druhé straně pokračuje-li krvácení po celých pět dní a výtok ustane pátého dne před západem slunce, považuje se to za závěr periody a žena může začít počítat sedm čistých dnů, jak je předepsáno.
2. Ve výjimečné situaci, např. na cestách, kdy si žena nemůže opatřit dost vody na umytí, neodloží kvůli tomu hefsek tahara, žena se však musí očistit tak pečlivě, jak to lze. Pokud nemá žádné čisté prádlo, vezme si to, co má, ovšem nejprve zkontroluje, zda na něm nejsou krvavé skvrny.
3. Některé autority tvrdí, že pokud pátého dne již shromáždění odříkalo maariv, pak byť byl dosud den, žena nemůže toho dne vykonat hefsek tahara, ani začít dalšího dne s počítáním sedmi čistých dnů, ježto shromáždění již maarivem přijalo začátek noci. Podle jiných autorit si žena smí ten den započítat, i kdyby shromáždění již přijalo šabat. V prvním případě se doporučuje být přísnější, pokud to žena ale již udělala, netřeba ji za to kárat. Jestliže se však i ona již modlila maariv a zejména když už zapálila šabatové svíce, nemůže toho dne uzavřít svou periodu. V létě, kdy je den dlouhý a v mnoha komunitách se modlí maariv ještě za denního světla, vykoná žena hefsek tahara předtím, jak již bylo uvedeno. V tom případě by se žena měla znovu zkontrolovat před soumrakem, protože obecně má být čas uzavření periody tak blízko k soumraku, jak je možné. Když se žena zapomene zkontrolovat a následujícího rána zjistí, že je čistá, stačí to.
4. Muž by měl poučit svou ženu, že kontrola před uzavřením periody se má dělat vložením čistého plátna, jež se ponechá uvnitř po celý soumrak. Tato kontrola vyloučí všechny pochybnosti.
5. Pokud čas pro vložení čistého plátna nastane o svátku nebo šabatu, je v některých komunitách zvykem odložit to až po šabatu či svátku, neboť ne každá žena ví, jak zachovávat zákaz mytí a ždímání. Ale v komunitách, kde se k tomu staví shovívavě, si žena smí umýt i celé tělo studenou vodou. Použije-li však teplou vodu, musí dát pozor, aby si umyla jen dolní končetiny a oblast mezi stehny; a voda musí být ohřáta před šabatem či svátkem. Žena musí také dbát na to, aby se neutírala nějakou látkou, ale jen rukama a neprohřešila se tak proti zákazu ždímání o šabatu a svátcích. Na Jom kipur se vůbec nesmí umýt, jen se důkladně otře /3/ a oblékne si čisté šaty. Na Tiša b´av a v prvních sedmi dnech smutku (šiva) by se rovněž neměla mýt ani oblékat čisté šaty, vezme si staré, které předtím zkontrolovala, zda jsou bez krvavých skvrn. Po skončení šiva (třebaže mytí je zakázáno celých třicet dní) se smí umýt tak, jak je to nutné k očistě a obléci čisté šaty.
6. Po celých sedm čistých dnů se žena musí dvakrát denně kontrolovat, ráno a před setměním. Ale i když se zkontrolovala pouze jednou prvního dne a jednou sedmého, je to platné. Platí to však jen tehdy, když se žena zkontrolovala prvního a sedmého dne, pokud se ale kontrolovala prvního a osmého dne, započítá se jen osmý den a musí k němu přidat šest dalších dnů.
7. Všechny tyto kontroly, ať na konci menstruace či během sedmi čistých dnů, se musí provádět kouskem starého (tj. již předtím použitého /4/ a vypraného) bílého plátna nebo jemné bílé vlněné či bavlněné látky, která se vloží tak hluboko, jak může proniknout mužský úd; pak se plátno prohlédne, zda na něm nejsou červené skvrny. Pokud nelze vložit plátno tak hluboko, měla by se žena snažit, aby je vložila tak hluboko, jak lze. Je důležité, aby aspoň jedna kontrola byla provedena do té hloubky, kam až dosáhne penis. (Každý muž má povinnost poučit svou ženu o pravidlech vnitřní kontroly, poněvadž mnoho žen je nezná.) Také panna by měla kontrolu před svatbou provést, jak nejlépe může.
8. Kontrola se musí provádět při denním světle, nikoli při umělém. Některé autority jsou přísné (a považují kontroly za neplatné), pokud se aspoň jedna kontrola prvního a jedna sedmého dne neprovedla při denním světle.
9. Když žena objeví skvrnu nebo ucítí krvácení v průběhu sedmi čistých dnů, bude to, jako by právě skončila svou periodu. Vloží si čisté plátno před soumrakem toho dne, kdy krvácení ustalo a dalšího dne začne znovu počítat sedm čistých dnů.
10. Začne-li nevěsta krvácet před svatbou a při pětidenním čekání by se svatba konala před termínem rituálního ponoření, pak je-li obtížné svatbu odložit, smí nevěsta provést hefsek tahara bezprostředně za soumraku. Od dalšího dne pak začne počítat sedm čistých dnů, tak aby mohla jít do mikve před svatbou. To je lepší, než kdyby nevěsta byla při svatebním obřadu ještě ve stavu nida.
POZNÁMKY k 159. kpt.:
/1/ Má-li žena výtok krve, když ještě je nida, nemusí čekat pět dnů od tohoto výtoku. Odpočítá pět dnů ode dne, kdy se poprvé objevila krev.
/2/ Existuje výjimka z tohoto pravidla: nevěsta, jež se stala nečistou kvůli panenskému krvácení, nemusí čekat pět dnů, než začne s počítáním sedmi čistých dnů. Viz bod 10 této kapitoly.
/3/ Podle MHŠ 3 a MB 613:31 je dovoleno, aby si žena umyla oblast kolem genitálií rukama, ne ale látkou. Zákaz neplatí, poněvadž se nemyje pro své potěšení. Viz také kpt. 133, bod 3. Z toho vyplývá, že stejná shovívavost by se měla vztahovat i na Tiša b´av a prvních sedm dní smutku.
/4/ Použitá látka nemá být drsná, tedy pro ženu nepříjemná. Bedika, které se prodávají ve většině mikví, se připravují tak, aby se tyto obtíže vyloučily.
