pondělí 16. července 2012

KŠA, Kapitola 66., Co je heter iska

1. (Ačkoliv půjčovat peníze na úrok je zakázáno, za jistých okolností lze vložit peníze do riskantní transakce a získat podíl na zisku. Toto ujednání se nazývá heter iska.) Svěří-li člověk své peníze druhému, aby je ten použil k obchodní transakci, s podmínkou, že oba se budou rovnoměrně podílet na všech ziscích i ztrátách, je toto ujednání — iska — zakázáno. Důvod je ten, že polovina peněz se považuje za půjčku poskytnutou příjemci — obchodníkovi, ježto ten je za ni odpovědný, tato polovina mu vynese zisk a z ní odpovídá za ztráty. Druhá polovina peněz se považuje za vklad do jeho rukou, protože z této poloviny bude mít zisk vkladatel — investor a bude z ní rovněž odpovědný za ztráty. Obchodník provádí celou obchodní transakci sám a nese riziko za investorovu polovinu jen proto, že mu investor dal druhou polovinu jako půjčku, a toto podstoupení námahy (rizika) se pokládá za formu úroku — proto je podobná smlouva zakázána. Lze ji ale dovolit, jestliže investor zaplatí obchodníkovi za práci a riziko podstoupené při provádění transakce s jeho polovinou. Tato odměna může být buď sjednána předem nebo vyplacena po provedení transakce. I nominální odměna postačuje ke zrušení zákazu.

2. Obě strany mohou spolu sjednat, že obchodníkovo prohlášení o ztrátovosti investice bude pokládáno za hodnověrné jen tehdy, bude-li podloženo svědectvím dvou důvěryhodných svědků. Obdobně také mohou sjednat, že prohlášení o velikosti zisku bude přijato jen pokud obchodník složí přísahu.

3. Obě strany rovněž mohou ujednat, že obchodník dá investorovi pevnou, předem stanovenou částku namísto jeho podílu na zisku, a tedy všechen další zisk nad tuto stanovenou sumu bude náležet obchodníkovi. Je to správné ujednání, protože obchodník pravděpodobně nebude chtít skládat přísahu o velikosti zisku a raději dá investorovi dohodnutý podíl. To je podstatou běžně užívané heter iska. I když obchodník ví, že nebyl žádný zisk, ba i když utrpěl ztrátu, může vyplatit investorovi vložený kapitál i s dohodnutou částkou zisku. Neporušuje tím zákon, poněvadž je povinen složit přísahu o velikosti zisku, a má tedy právo se vyplacením peněz vyvázat z přísahy.

4. Je však zakázáno, aby obchodník koupil investorův podíl na zisku za předem stanovenou částku, již by byl povinen vyplatit investorovi bez ohledu na výsledek transakce. Obchodník by měl mít právo volby.

5. Pokud byla investice poskytnuta na určitou dobu a obchodník si ponechá finanční prostředky po uplynutí této doby, musí dát investorovi podíl na zisku i za toto další období. Předpokládá se, že finanční prostředky mu zůstávají v rukou za původních smluvních podmínek, ale aby se předešlo nedorozumění, je lépe uvést do investiční smlouvy, že zůstanou-li finanční prostředky v držení obchodníka i po dohodnuté době, podmínky smlouvy zůstávají beze změny.

6. Návrh smlouvy heter iska: „Já, níže podepsaný, potvrzuji, že jsem obdržel 100 zlatých od Reubena Hormice z Ungvaru podle podmínek iska na půl roku počínaje dnem uvedeným níže. Zavazuji se koupit za tuto částku nějaký druh zboží, který považuji za vhodný k dosažení zisku. Tato částka má přednost před mými vlastními penězi. Všechen zisk, který mi z tohoto zboží Prozřetelnost poskytne, bude rozdělen tak, že polovina připadne mně a polovina řečenému Reubenovi. Stejně tak se mezi nás rovnoměrně rozdělí každá ztráta, B-h chraň. Zavazuji se vyplatit řečenému Reubenovi základní částku i jeho polovinu ze zisku okamžitě po skončení půlročního období, počínajícího datem, uvedeným níže. Mé prohlášení o ztrátovosti transakce nebude přijato bez svědectví dvou hodnověrných svědků. Rovněž mé prohlášení o zisku bude přijato pouze pod přísahou. Oba souhlasíme s touto úmluvou: Bude-li to mé přání, vyplatím mu deset zlatých jako jeho podíl na zisku, on se vzdá všech dalších nároků vůči mně a zůstatek zisku připadne pouze mně, a to i kdyby se ukázalo, že zisk byl podstatně vyšší. Všechna ujednání týkající se důvěryhodnosti mých tvrzení platí i po vypršení termínu této smlouvy, uvedené podmínky zůstávají v platnosti tak dlouho, dokud výše zmíněnou finanční částku nevrátím. Potvrzuji, že jsem přijal odměnu za svou práci.“ (Podpis, místo a datum. Podepsáno v naší přítomnosti — podpisy dvou svědků.)

7. Není-li dostatek času k sepsání smlouvy heter iska, je dovoleno dohodnout všechny zmíněné podmínky ústně.

8. Chce-li investor, aby mu obnos od obchodníka byl vyplacen ve zboží, navrhne se smlouva heter iska v tomto znění: „Já, níže podepsaný, potvrzuji, že jsem obdržel 100 zlatých od Reubena Hormice z Ungvaru, abych je použil k provozování palírny, kterou vlastním ve vesnici Zahan, až do dne 1. nisanu, kéž je pro nás příznivý. Všechen zisk, dosažený pomocí investovaných peněz se po odečtení výdajů rozdělí, polovina připadne mně a polovina řečenému Reubenovi. Také všechny ztráty, B-h chraň, se rozdělí rovnoměrně. Zavazuji se odevzdat vložený kapitál i jeho podíl na zisku řečenému Reubenovi ihned dne 1. nisanu, kéž je pro nás příznivý. Mé prohlášení o ztrátovosti nebude uznáno, nebude-li podloženo svědectvím dvou hodnověrných svědků. Rovněž mé tvrzení o zisku nebude přijato bez složení přísahy. Dohodli jsme se na této podmínce: Bude-li to mé přání, smím dát dne 1. nisanu, kéž je pro nás příznivý, řečenému Reubenovi 5 měr koncentrovaného alkoholu (spiritus) jako náhradu za vložený kapitál a jeho podíl na zisku. Rozhodnu-li se takto, nebude on mít žádné další nároky vůči mně. Vše, co bylo ujednáno, platí i po vypršení termínu této smlouvy. Potvrzuji příjem částky za námahu.“ (Podpis, datum a místo. Podepsáno v naší přítomnosti — podpisy dvou svědků.)

9. Je zakázáno, aby obchodník dal investorovi dlužní úpis, platný podle práva dané země, který by umožnil investorovi získat zpět své peníze soudní cestou, kdyby příjemce umřel anebo po vypršení termínu odmítl zaplatit. Je to zakázáno, i když se dohodnou ústně, že tyto peníze jsou předmětem smlouvy heter iska. Je to zakázáno, i když je dlužní úpis vystaven pouze na základní kapitál, protože investor by pak mohl inkasovat celou sumu uvedenou v úpisu, byť byla investice očividně ztrátová. Zákaz platí, i když je investor spravedlivý člověk, jemuž příjemce důvěřuje. Platí to i v situaci, kdy (vedle dlužního úpisu) dá příjemce investorovi smlouvu, v níž je uvedeno, že na peníze se vztahují podmínky iska. Je totiž možné, že by investor či jeho dědicové schovali smlouvu zmiňující podmínky iska a pokusili by se inkasovat celou částku uvedenou v dlužním úpisu. Jak to lze vyřešit: A/ Svěřit smlouvu iska třetí straně, jež by ji předložila, kdyby se investor pokusil inkasovat celou částku i přesto, že investice byla ztrátová. B/ Smlouvu iska podepíše také investor a nechá ji v držení příjemce. C/ Uvést v dlužním úpise výslovně, že byl napsán v souvislosti se smlouvou iska. D/ Informovat (alespoň) svědky, že příjemce dal investorovi dlužní úpis. Učiní-li se některé z těchto opatření, pak v dlužním úpisu smí být uvedena suma zahrnující základní kapitál i podíl ze zisku.

10. Smlouva iska je dovolena, odpovídá-li pravdě a peníze skutečně slouží jako obchodně - podnikatelská investice. Když se peníze nepoužijí k obchodní transakci, ale ke splacení dluhu či k podobnému účelu, je smlouva bezcenná, neboť neodpovídá skutečnosti. Pokud člověk potřebuje peníze (pro osobní účely), je dovoleno půjčit si na úrok následujícím způsobem: Potřebuje-li Reuben peníze a má nějaké zboží, prodá své zboží Šimonovi za velmi nízkou cenu s podmínkou, že nedodá-li mu zboží k sjednanému datu, smí se ze závazku uvolnit zaplacením určitého obnosu (v němž je zahrnut obvyklý úrok Šimonovi, který mu peníze půjčuje). Pak Reuben dostane od Šimona peníze a potvrdí transakci symbolickým úkonem kinjan sudor - Šimon (půjčovatel) nechá Reubena (vypůjčitele), aby uchopil část jeho oděvu, tím aktem se Šimon stává nabyvatelem Reubenova zboží, i když nejsou přítomni svědkové. Šimon (držitel zboží) však nese odpovědnost za zboží.

11. Podobně lze postupovat, když Reuben dluží Šimonovi peníze, v den splatnosti však nemá prostředky na zaplacení a jedná se Šimonem o prodloužení termínu splatnosti. Souhlasí-li Šimon, neuzavře se smlouva iska, ale Reuben prodá Šimonovi nějaké zboží, jak popsáno v předešlém bodě, Šimon mu vrátí původní dlužní úpis a uzavřou spolu novou smlouvu o prodeji zboží, jak bylo uvedeno v předchozím bodě.

12. Jestliže jeden Žid svěří druhému Židu živý dobytek na chov, s podmínkou rozdělení zisku, pravidla uzavření smlouvy jsou stejná jako u smlouvy iska.