1. Ve vztahu k šabatovým zákonům rozlišujeme čtyři kategorie prostoru:
A/ rešut ha-jachid (soukromý),
B/ rešut ha-rabim (veřejný),
C/ karmelit (prostor, který není ani soukromý, ani veřejný),
D/ makom p´tur (vyjmuté místo).
Krátce vysvětleme pojmy:
2. Co je rešut ha-jachid (soukromý prostor)? Místo o rozměrech nejméně čtyři krát čtyři šířky dlaně (tj. asi 32 x 32 cm /1/ — tato velikost se považuje za dostatečnou pro využití k různým účelům) a ohrazené stěnami či přepážkami nejméně deset šířek dlaně vysokými (asi 80 cm), i když nejsou spojeny; rovněž příkop deset šířek dlaně hluboký a čtyři šířky dlaně široký; soukromým prostorem je i jáma (studna) s rozměry čtyři krát čtyři šířky dlaně a hluboká deset šířek dlaně; rovněž násep o rozměrech nejméně čtyři krát čtyři šířky dlaně a výšce deset šířek dlaně. Za soukromý prostor lze považovat i truhlu či skříň s výškou deset šířek dlaně anebo sud dost široký, aby obsáhl čtyři krát čtyři šířky dlaně. I když se tyto objekty nacházejí ve veřejném prostoru či karmelitu, jsou považovány za samostatný celek a chápány jako soukromý prostor. Vše, co je nad soukromým prostorem — až k obloze — se také považuje za soukromý prostor a řídí se týmiž pravidly. Pro hřeben zdi či ohrady kolem soukromého prostoru platí stejná pravidla jako pro tento prostor. Výklenky ve zdech, obklopujících soukromý prostor nejsou pokládány za samostatný celek — i kdyby sahaly z jedné strany na druhou, např. okna — a řídí se pravidly soukromého prostoru proto, že mohou být z tohoto prostoru užívány.
3. Co je rešut ha-rabim (veřejný prostor)? Ulice a tržiště s rozměry nejméně šestnáct krát šestnáct loktů (asi 8 m) /2/, poněvadž taková byla šířka cesty v táboře levitů v poušti; dále silnice, po nichž lidé cestují z místa na místo a jež jsou široké šestnáct loktů. Součástí veřejného prostoru je i vše, co se v něm nachází a je nad zemí méně než tři šířky dlaně (asi 24 cm), i trní nebo hnůj, po němž lidé nechodí; rovněž příkop, nacházející se ve veřejném prostoru a hluboký méně než tři šířky dlaně. Za část veřejného prostoru se považují i výklenky ve zdech otočených do tohoto prostoru, jež jsou méně než tři šířky dlaně od země. Pokud jsou výš než tři šířky dlaně od země, musí se vzít v potaz jejich velikost: měří-li (nejméně) čtyři krát čtyři šířky dlaně a jsou méně než deset šířek dlaně od země, považují se za karmelit (prostor ani veřejný, ani soukromý). Jsou-li vyšší než deset šířek dlaně, považují se za soukromý prostor. Neměří-li (ani) čtyři krát čtyři šířky dlaně, je to makom p´tur (vyjmuté místo) — bez ohledu na to, zda je od země výš nebo níž než deset šířek dlaně. Uličky a průchody vedoucí do veřejného prostoru jsou někdy považovány za prostor veřejný, jindy za karmelit; v této věci existuje mnoho rozdílných názorů. Některé autority tvrdí, že místo, jímž denně projde méně než 600.000 lidí (šedesát desetitisíců = počet Židů v pouštním táboře) není veřejný prostor, ale karmelit. Podle tohoto názoru tedy v dnešní době nejsou žádné veřejné prostory. /3/ Ale — aniž bychom chtěli snižovat halachickou hodnotu tohoto názoru — člověk bohabojný by se měl řídit přísnějším názorem.
4. Co je karmelit (prostor ani soukromý, ani veřejný)? Místo, které není úplně veřejné a není náležitě ohrazeno přepážkami — např. pole; rovněž vodní tok, který je nejméně deset šířek dlaně hluboký a čtyři široký; rovněž uličky a ulice ohraničené ze tří stran; podloubí před obchody, kde se zdržují kupci; police s vystaveným zbožím, které jsou postavené před podloubím ve veřejném prostoru a měří na šířku čtyři šířky dlaně a na výšku mezi třemi až deseti šířkami dlaně; rovněž místo o rozměrech čtyři krát čtyři šířky dlaně a obklopené přepážkami nižšími než deset šířek dlaně; rovněž násep s rozměry (nejméně) čtyři krát čtyři šířky dlaně a vysoký mezi třemi až deseti šířkami dlaně; prohlubeň s rozměry čtyři krát čtyři šířky dlaně a hluboká mezi třemi až deseti šířkami dlaně. Kromě toho je mnoho dalších prostorů, pokládaných za karmelijot (slovo karmelit je složeno z rach a mol, což znamená ani vlhký ani suchý, ale něco mezi tím — to odpovídá místu, jež není soukromé, protože není náležitě ohrazeno, ale ani veřejné, protože tam nechodí mnoho lidí).
5. Co je makom p´tur (vyjmuté místo)? Místo ve veřejném prostoru, které nemá rozměry (ani) čtyři krát čtyři šířky dlaně a je tři a více šířek dlaně nad zemí; anebo příkop, jenž nemá velikost čtyři krát čtyři a je tři a více šířek dlaně hluboký; nebo místo, jež nemá rozměry čtyři krát čtyři šířky dlaně a je obklopeno přepážkami vysokými tři a více šířek dlaně. Tato místa se pokládají za makom p´tur pouze tehdy, jsou-li ve veřejném prostoru; ale nacházejí-li se v karmelitu, považují se za jeho součást. /4/
POZNÁMKY k 81. kpt.:
/1/ Podle ŠT šířka dlaně = 8 cm, podle Chazon Iš = 9,62 cm.
/2/ Loket = 48 cm podle ŠT, podle Chazon Iš = 57,7 cm.
/3/ Počet obyvatel světových velkoměst vzrostl od doby, kdy byl napsán Kicur šulchan aruch, v současnosti existuje mnoho měst s více než 600.000 obyvateli (New York, Paříž, Londýn, Melbourne...). Tento rozdíl je důležitý kvůli eruvu (viz kpt. 94, b. 2).
/4/ Pokud jsou vyšší než deset šířek dlaně, považují se za makom p´tur, i když se nacházejí v karmelitu. (MHŠ)
