1. Ohrazením prostoru přepážkami (stěnami) se vytvoří soukromý prostor jen tehdy, je-li prostor ohrazen za účelem bydlení. „Za účelem bydlení“ znamená postavit dům k obývání nebo ohradit pozemek, na který se vchází z domu, např. dvůr. V tom případě se prostor považuje za soukromý, i když je hodně rozlehlý. Naopak charakter prostoru, který nebyl ohrazen za účelem bydlení — např. sady, zahrady, jež jsou ohrazeny jen k ochraně stromů a rostlin — závisí na velikosti. Pokud jde o prostor menší než sosajim (pojem definujeme v dalším bodu), je dovoleno v něm nosit věci (viz bod 3). Je-li prostor větší než sosajim, považuje se za karmelit.
2. Co znamená sosajim? Doslovně „vyžadující dvě sea (míry) osiva“. Moudří to definovali jako velikost nádvoří svatyně, jež provázela Židy při jejich putování pouští — 100 x 50 loktů (asi 50 x 25 m), při tvaru čtverce by jedna strana čtverce měřila 70 loktů a 4 šířky dlaně, to je podle současných měr něco přes 53 loktů. /1/ Pokud je pozemek kulatý či jinak tvarovaný, musí mít velikost 5000 loktů čtverečních (v současných mírách 3750 /2/). Avšak je-li délka pozemku větší než dvojnásobek jeho šířky (i když ji bude přesahovat o jediný loket), pokládá se pozemek za větší než sosajim, ježto se nepodobá nádvoří svatyně.
3. Je dovoleno nosit věci v prostoru, který nebyl ohrazen za účelem bydlení a je menší než sosajim. Sousedí-li takový prostor s dvorem, je dovoleno brát věci z něj do dvora i přenášet tam věci ze dvora, poněvadž oba prostory jsou považovány za jediný. Nepovažuje se ovšem za jediný prostor s domem a nesmí se nosit věci z tohoto prostoru do domu ani naopak.
4. Čím lze změnit charakter prostoru, který původně nebyl ohrazen za účelem bydlení, ale později v něm člověk postavil dům, anebo do prostoru udělal vchod z domu? Vytvořením mezery širší než 10 loktů v ohrazení. (Deset loktů se ještě považuje za vchod, širší mezera už je přerušení zdi). Vytvořením mezery se zruší halachické určení existujícího prostoru. Poté, co člověk otvor opět uzavře, považuje se prostor za „ohrazený za účelem bydlení“.
5. Rostou-li stromy v prostoru „ohrazeném za účelem bydlení“ a přesahujícím velikost sosajim, určení prostoru se tím nezruší, ježto lidé rádi odpočívají ve stínu stromů. Ale když v prostoru člověk pěstuje zeleninu či květiny a oseje většinu pozemku (i když osetá plocha není vcelku na jednom místě, ale rozptýlená po celé rozloze), charakter prostoru se změní, je považován za zahradu. Pokud člověk oseje pouze menší část pozemku a A/ osetá plocha bude menší než sosajim, bude bezvýznamná vzhledem k celému pozemku a ten se tedy považuje za dvůr. Bude-li ale B/ osetá plocha větší než sosajim, bude považována za karmelit a změní se charakter celého prostoru — ten bude považován za otevřený do zakázaného prostoru a bude zakázáno v něm nosit věci dál než 4 lokty.
6. Jestliže člověk oseje dvůr, jehož velikost je sosajim nebo méně, charakter dvora bude určen tím, čemu slouží větší část dvora. Pokud byla větší část dvora oseta, pak i když je dovoleno v ní nosit věci, protože je to plocha menší než sosajim, nesmí se do ní přenášet věci z přilehlého domu (jak uvedeno v bodu 3). Aby se předešlo těmto obtížím, měl by se před zahradou postavit plot. Pak bude možno přenášet věci z domu do dvora.
POZNÁMKY k 83. kpt.:
/1/ Rozměry byly uvedeny v rakouském systému měr. V současných mírách loket = 48 cm podle ŠT a podle Chazon Iš = 57,7 cm.
/2/ Ačkoliv toto číslo je uváděno ve všech současných vydáních KŠA, zjevně jde o tiskovou chybu. Správné číslo = 2809 loktů čtverečních.
