1. Netilat jadajim musí člověk vykonat před jezením chleba. Halachicky se za chleba považují i chala, veka, pita, bochánky, macesy.
Sefardští Židé říkají nad sladkým chlebem požehnání Bore minej mezonot a po snězení (bracha acharona) Me´ejn šaloš (Jenž stvořil různé pokrmy). Avšak pokud jedí jídlo se sladkým chlebem, halacha je odlišná. Podrobněji viz kpt. 13, bod 11.
Sefardští Židé rovněž říkají Bore minej mezonot před jezením macesů (pokud je nejedí s jídlem), ale o Pesachu vykonávají před jezením macesů netilat jadajim a říkají Ha~moci.
Snězení malého množství chleba
2. Když někdo sní chleba více než k´zajit, ale méně než k´bejca (tabulka měr je na konci kpt. 15), umyje si ruce bez požehnání Al netilat jadajim. I když sní chleba méně než k´zajit, je správné vykonat netilat jadajim ~ v tom případě se rovněž neřekne požehnání Al netilat jadajim. Podobně jako ostatní birchot ha~nehenim říká se i požehnání Ha~moci bez ohledu na to, jak malé množství chce člověk sníst.
Jak vykonat netilat jadajim
3. Netilat jadajim se musí vykonat z celé, nepoškozené nádoby. Nádoba nesmí mít žádné praskliny a její horní okraj musí být rovný a bez vady. Nádoba musí mít objem nejméně reviit (podle Chazon Iš je revi´it 150ml, podle rav Chaima Na´eh revi´it = 86ml).
4. Před netilat jadajim si musíme být jisti, že máme ruce čisté a nic na nich neulpělo, mezi vodou a kůží nesmí být žádná překážka. Před netilat jadajim je tedy nutno stáhnout prsteny. Prsten, který se nikdy z ruky nestahuje, nemusí se před netilat jadajim stáhnout.
5. Voda se musí vylít na celou ruku až po zápěstí. Nejdříve na pravou ruku, pak na levou. Na každou ruku by se měl vylít revi´it vody (je~li vody méně než revi´it, nutno dodržet různé halachot).
Pokud máme vody dostatek, je lépe vylít na každou ruku revi´it vody dvakrát.
Musíme být opatrní, abychom se neumytou rukou nedotkli té, která už je umytá.
6. Požehnání Al netilat jadajim (Jenž nám nařídil umývání rukou) se říká před osušením rukou. Osušení rukou je součást micvy netilat jadajim.
Doplňující zákony
7. Kdo má na dlani obvaz, který nelze odstranit, protože by to bolelo, měl by si umýt část ruky, která není ovázaná. Je nutno vylít na ruku celý revi´it jedním pohybem. Pokud obvaz odpadne během jídla, musí člověk vykonat netilat jadajim nad celou rukou.
Jestliže si někdo vůbec nemůže umýt ruku kvůli nemoci nebo zranění, zakryje si při jídle ruku kapesníkem, rukavicí apod.
8. Voda, která ztratila čirost, protože do ní něco spadlo nebo vylilo se, nesmí být použita k netilat jadajim. Ale voda, v níž je prach či písek (i když není čirá) se smí použít pro netilat jadajim.
Voda, které již bylo předtím použito, např. k umytí nádobí nebo zeleniny či k studeným nápojům, nesmí být použita k netilat jadajim.
9. Podle některých halachických názorů si ten, kdo před vykonáním netilat jadajim použil záchodu, má umýt ruce dvakrát ~ poprvé způsobem odlišným, než vyžaduje netilat jadajim před jídlem a říci požehnání Ašer jacar, a potom by měl vykonat netilat jadajim tak, jak se vyžaduje před jídlem a říci požehnání Al netilat jadajim. Ale podle Chazon Iš má člověk v této situaci vykonat netilat jadajim jen jednou: umyje si ruce, jak je vyžadováno před jídlem a pak odříká požehnání Al netilat jadajim a Ašer jacar. Většina lidí se řídí rozhodnutím Chazon Iš.
Ha~moci (požehnání nad chlebem)
10. Od vykonání netilat jadajim až do spolknutí prvního sousta chleba bychom neměli mluvit ani zabývat se něčím jiným. Požehnání Ha~moci bychom měli říci co nejdřív po umytí rukou. Je lépe vyhnout se prodlevě, i když se mezi netilat jadajim a Ha~moci nebude mluvit.
Při požehnání Ha~moci lechem min ha~arec (Jenž dává chlebu vyrůst ze země) má člověk držet chléb v rukou, všemi deseti prsty.
Požehnání Ha~moci řekneme bez ohledu na to, kolik chleba zamýšlíme sníst. ~ Je micva, že na stole, u něhož jíme, má být sůl.
11. Lépe je říci požehnání nad větším kusem nebo celkem, člověk by tedy neměl odkrojit krajíc z bochníku chleba dřív, než řekne požehnání Ha~moci. Aby se co nejvíce zkrátil interval mezi požehnáním a jezením, lze maličko bochník nakrojit, pak říci Ha~moci a potom dokončit ukrojení. O šabatu a jom tov by se před Ha~moci nemělo dělat nakrojení (více viz kpt. 17, bod 18).
Pokrm, který se jí s chlebem
12. Požehnání Ha~moci, které se říká před pravidelným denním jídlem, zprošťuje člověka dalších požehnání nad pokrmy a nápoji, které bude jíst a pít při tomto jídle.
Avšak jestliže někdo bude pít při jídle víno, musí nad ním říci požehnání Bore peri ha~gafen. To je proto, že víno se pokládá za zvlášť významný nápoj. Požehnání se řekne rovněž nad pokrmy, jež halachicky nejsou pokládány za součást jídla, byť se jedí během jídla, např. cukrovinky. Pokrm se považuje za součást jídla, jestliže se obvykle jí s chlebem nebo jí~li se k ukojení hladu. Příklady pokrmů, které se považují za součást jídla: maso, ryby, vejce, zelenina, sýr, saláty, cereálie. Nejlépe je vyjasnit si status jednotlivých pokrmů s někým, kdo dobře zná halachu.
Halachot vztahující se k jídlu
13. V průběhu jídla bychom se neměli dotýkat částí těla, jež bývají obvykle zakryty. Také bychom se neměli škrábat ve vlasech. Kdo udělal něco z toho, nebo kdo si odskočil či nedal pozor, aby si udržel čisté ruce, musí vykonat netilat jadajim.
Máme~li sousto v ústech, nemluvíme, aby se nedostalo do průdušnice namísto do jícnu. Avšak je micva hovořit o myšlenkách Tóry mezi jednotlivými chody, když stolovníci právě nejedí.
Šulchan aruch (oddíl 170, 171, 180) uvádí, co se pokládá za náležité chování u jídla. Např. máme se k jídlu chovat s úctou a osvojit si základy společenského chování u stolu.
14. Člověk by neměl uprostřed jídla odcházet ze svého místa u stolu nebo vycházet ze svého příbytku. Platí to, i když má v úmyslu se vrátit a jídlo dokončit. Tato halacha má mnoho detailů, např. kdy člověk smí ze svého místa odejít a jak postupovat, jestliže z něj odešel. Halacha je jiná pro toho, kdo jedl jídlo s chlebem a jiná pro toho, kdo jedl jen pečivo či ovoce.
Jestliže jí více lidí společně a někteří z nich odejdou ze svého místa, pak zůstane~li aspoň jedna osoba na svém místě, ostatní po návratu a dokončování jídla nemusejí opakovat požehnání. Ježto někdo zůstal u stolu, nepokládá se jejich odchod za přerušení jídla.
